České televizní vaření: Proč erudované odbornice na gastronomii nechtěji na obrazovku? | Reflex.cz
reklama
nahoru

České televizní vaření: Proč erudované odbornice na gastronomii nechtěji na obrazovku?

Darina Křivánková30. května 2014 • 10:46
České televizní vaření: Proč erudované odbornice na gastronomii nechtěji na obrazovku?
Sexy úsměv a sexy dekolt – Nigella Lawsonová reprezentuje ideál, kterého by producenti tuzemských pořadů o vaření rádi dosáhli. Marně.
• foto: 
Archív

„Chtěli ze mě udělat českou Nigellu Lawsonovou, tak jsem to odmítla,“ tuhle větu mi nedávno a nezávisle na sobě řekly dvě dámy, jež by si víc než kdokoli jiný zasloužily mít na televizní obrazovce svůj pořad o jídle. Nemají ho a nelitují.

reklama

Řeč je o Haně Michopulu a Lence Požárové. Pro obě byl klíčový rok 2004. Tehdy Hana uvedla v život první tuzemský gastronomický časopis, který bylo možné brát vážně, Apetit. O jídle pak psala leckam, třeba právě do Reflexu, věnovala se obnově farmářských trhů, napsala několik kuchařek a letos v lednu otevřela bistro Sisters.

Ve stejném roce, kdy vznikl Apetit, pověsila Lenka Požárová na hřebík kariéru daňové poradkyně a začala pracovat na originálních Zapálených kuchařkách. Její edice Což takhle dát si… byla velmi úspěšná, což dokazuje například mezi­národní ocenění Gourmand Cookbook Awards za „nejlepší kuchařkovou sérii světa“ z roku 2008. K tomu přidala kulinářský cestopis Jak jsem proje(d)la svět, hromadu inspirativních článků a také vlastní výrobky neodolatelných chutí zavřené do skleniček.

Děkuji, nechci!

Předešlými řádky jsem chtěla demonstrovat, že jsou obě dámy v gastronomickém oboru dostatečně erudované (samozřejmě o sobě vědí, ale osobně se možná ani neznají). Obě dostaly nabídku vařit před kamerou a spolu s nabídkou hned obdržely přidělenou roli „česká Nigella“, obě s díky odmítly.

O čem to svědčí? Především o zabedněnosti televizních dramaturgů a producentů. Nechci je podezřívat z toho, že ze všech lidí, kteří kdy před kamerou něco uvařili, znají jen smyslně koketní Nigellu Lawsonovou. Znají bezpochyby i Jamieho Olivera a Gordona Ramsayho… Ale co formáty, jež dělá třeba Hugh Fearnley-Whittingstall, Heston Blumenthal, Anthony Bourdain, Donna Hay…? Nejen Channel 4 chrlí pořady s těmito a dalšími kuchyňskými hrdiny po desítkách. Když už se u nás držíme hesla „raději dobře ukrást než blbě vymyslet“, tak proč jsme v kradení formátů tak při zdi?

Protože se tu odkudsi vzal předsudek, že jsme národ omezenců bez rozhledu a fantazie. Umíme se chytit na přehlídku zaprděné průměrnosti v pořadu Prostřeno a chceme, aby nám recept na „čínu“ diktovala z obrazovky Jiřina Bohdalová hlasem Křemílka. Právě pro tyhle diváky vznikl pořad z televizního pravěku Vše o vaření, jejž ČT recykluje i dvakrát denně. Jenže jídlo zajímá spoustu lidí, i ty, kteří mají mozek v hlavě a neváhají ho použít. Argument, že tihle se na své Blumenthaly a Whittingstally podívají na internetu, neobstojí: proč bychom tedy vydávali kuchařky českých autorů? Protože lidi (ty s mozkem) zajímá domácí kontext, jídlo a gastronomie v naší, středoevropské realitě a s ohledem na naši – ať už jakkoli pošramocenou – tradici.

Být sám za sebe

Dobře ukrást se nedá všechno, občas neuškodí i něco vymyslet, přes deset zakopnutí se třeba dojde k relativně slušnému výsledku. Cestou se člověk poučí třeba v tom, že nemá smysl kohokoli tlačit do role, jež mu není přirozená. Na české obrazovce zatím obstáli jen ti, kteří byli sami za sebe. Třeba Zdeněk Pohlreich, tomu formát zděděný po Gordonu Ramsaym padl dokonale.

A koneckonců i proklínaný Jiří Babica, jenž se před kamerou nesnaží tvářit ani o fous inteligentněji či zručněji než ve skutečnosti. Obstála i Dita Pecháčková, ta roli „české Nigelly“ přijala vcelku ochotně, protože jí nebyla zas tak vzdálená, šlo víc o to, kolik má na šatech puntíků, než o jídlo. Půl národa na ni nedalo dopustit, druhá půlka ji proklínala, což je (pro producenta) ideální stav. Každopádně neobtěžovala nápady, informacemi či originalitou, což by Michopulu i ­Požárová jistě dělaly.

RECEPT: Krevetové kari inspirované Nigellou

Obliba Nigelly Lawsonové stojí – mimo jiné – na tom, že nabízí velmi jednoduché, leč efektní recepty pro „pracující ženy“. Jednoduchý recept jsem ještě zjednodušila.

Do hluboké pánve nalijte plechovku kokosového mléka a stejné množství vývaru z kostky, vmíchejte lžíci kari pasty a pár lžic rybí omáčky (vše mají u Vietnamců na rohu), přiveďte k varu, přidejte konzervu cizrny a zelených fazolek (bez nálevu), balení mražených krevet a krátce vařte. Mezitím oloupejte a nakrájejte mango, nasekejte koriandr a jarní cibulku, všechno přihoďte do pánve a podávejte, ideálně s rýžovými nudlemi. Děti to nebudou, manžel bude mít kecy, ale pracující žena si pochutná a o to jde.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama