Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině | Reflex.cz
reklama
nahoru

Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině

Jaroslav Šajtar20. února 2014 • 16:00
Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině
Ukrajina
• foto: 
ČTK

Protesty v Kyjevě, šířící se i do dalších měst, si zatím podle oficiálních údajů vyžádaly 61 mrtvých včetně dvanácti policistů, což dává tušit, že mezi demonstranty se prosazuje tvrdé jádro a situace není zdaleka tak jednobarevná, jak by se dalo soudit podle některých zpráv. Zraněných je přes tisíc, z toho čtvrtina těžce. Existuje reálná hrozba rozdělení Ukrajiny, a co víc, dokonce i občanské války s nedozírnými následky. Tato potenciálně bohatá, a přitom zbídačená země si však prošla martyriem již ve 20. století.

reklama

Ruský demograf Vadim Viktorovič Erlichman vydal před deseti lety v Moskvě příručku Ztráty obyvatelstva ve XX. století, v níž se zabýval mj. všemi postsovětskými republikami, a tudíž i nyní těžce zkoušenou Ukrajinou. Třebaže některé jeho výpočty lze stěží nazvat vědeckými, jde alespoň o ojedinělý pokus věnovat se nezpracovanému tématu, a proto pasáž zabývající se Ukrajinou přetiskujeme s nezbytnou poznámkou, že jde vesměs o krajně hrubé odhady, jež si navíc v různých zdrojích značně protiřečí. Nenárokují si tedy školometskou exaktnost, ale zčásti vyplňují bílá místa v našich vědomostech.

Událost Období Počet mrtvých
Rusko-japonská válka 1904–1905 8000
První ruská revoluce 1905–1907 6500
První světová válka 1914–1917 580 000
Občanská válka 1918–1920 2 500 000
Banditismus 1921–1925 50 000
Násilná kolektivizace 1929–1933 5 200 000*
Teror 1923–1953 1 670 000
Konflikty 1929–1941 20 000
Velká vlastenecká válka 22. 6. 1941–9. 5. 1945 6 850 000**
Partyzánské hnutí 1944–1952 155 000
Konflikty 1950–1989 2000
Havárie v Černobylu 26. 4. 1986 3000
     
Celkem zahynulo 1901–1945
16 895 000
1946–2000
160 000
ÚHRNEM 1901–2000
17 055 000
17 055 000
Z toho následkem
   
následkem vojenské činnosti 3 092 000  
teroru 5 020 000  
hladu a epidemií 8 943 000  

*R. Conquest udává pět miliónů obětí hladomoru, N. Werth čtyři až pět miliónů a S. Kulčyckyj tři a půl miliónu.

**Zahynul každý šestý obyvatel Ukrajiny, což zhruba odpovídalo ztrátám, jež v poměru k počtu populace utrpělo sousední Polsko. Kosyk uvádí dva a půl miliónu mrtvých vojáků a čtyři a půl miliónu civilistů. Profesor Jurij Kondufor, ředitel Historického ústavu Ukrajinské akademie věd, v září 1984, tedy ještě za sovětské éry, zveřejnil první a zatím nejpřesnější statistiku ztrát ukrajinské populace ve druhé světové válce, a to ve výši 7 509 045 mrtvých včetně zemřelých na otrocké práci v Německu. Po připočtení 250 159 obětí na Zakarpatské Ukrajině (bývalé Podkarpatské Rusi) a na Krymu vzroste počet mrtvých na 7 759 204. Podle Andreje Gregoroviče vyústila druhá světová válka na Ukrajině v úmrtí „jen“ 5 265 045 osob (3 898 457 civilistů a 1 366 588 vojáků a válečných zajatců). Jak je vidět, cifry se podstatně rozcházejí.

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: ukrajinahistoriejaroslav šajtar



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama