Jazyky, kterými mluví největší počet lidí na světě (čínština, hindština a arabština), nemají zdaleka tak velký vliv na svět, jak by se na první pohled mohlo zdát. Alespoň to tvrdí studie, která v pondělí vyšla ve vědeckém časopisu Science.
Podle nového výzkumu americké univerzity MIT (studii najdete zde) jsou naopak tyto jazyky v izolaci od zbytku světa a nemohou tak ostatní výrazně ovlivnit.
„Jazyk, jakým je například holandština, kterou mluví pouze 27 milionů lidí, má na svět daleko větší vliv než arabština, kterou hovoří 530 milionů lidí. Hlavním důvodem je to, že Nizozemci umějí více jazyků a jsou mimořádně aktivní na internetu,” říkají vědci ve studii.
Aby vědci z MIT zjistili, jaké jazyky jsou na světě nejvlivnější, spočítali počet překládaných knih, počet hesel na Wikipedii a Twitteru. Z těchto dat pak tým vědců vedených Shaharem Rohenem a Césarem Hidalgem vytvořil diagramy, které pojmenovali Světové jazykové sítě. Na tyto diagramy se můžete podívat v galerii. Jak je vidět z diagramů, největší vliv má jednoznačně angličtina. Další nejvlivnější jazyky pak jsou francouzština, němčina a španělština.
“Přesto že jazyky jako je čínština, arabština nebo hindština mluví mnoho lidí, nemají na svět velký vliv. Například do arabštiny a z arabštiny se překládá málo knih, což znesnadňuje lidem hovořícím tímto jazykem přístup k publikacím, které nejsou psány v jejich jazyce. Stejně tak je arabština málo používaná na Twitteru a Wikipedii. Její vliv na okolní svět je tak daleko menší než například vliv angličtiny,“ shrnují vědci výsledky své studie.
Když se ale podíváte na tabulky, tak je zajímavé, že čeština má podle nich daleko větší vliv, než kolik s ní hovoří lidí.
