Legendární zelenou stokorunu vybral „pracující lid“, nakreslil ji armádní důstojník | Reflex.cz
nahoru

Legendární zelenou stokorunu vybral „pracující lid“, nakreslil ji armádní důstojník

Jiří Štefek16. srpna 2016 • 18:00
Legendární zelenou stokorunu vybral „pracující lid“, nakreslil ji armádní důstojník
foto: archiv

Patřila mezi nejzdařilejší a zároveň nejdéle sloužící bankovky v dějinách Československa a potažmo České republiky. Nejprve však porotu složenou vesměs ze soudruhů příliš nezaujala, stejně jako dalších 37 návrhů. Řeč je o legendární zelené stokoruně s dělníkem a družstevnicí na lícní straně, která obíhala tuzemským hospodářstvím téměř 32 let do konce srpna 1993.

Ačkoliv se tato bankovka dostala do oběhu až 1. ledna 1962, její příběh se začal psát mnohem dřív. Po měnové reformě v roce 1953 se začaly v Československu ve velkém množit padělky bankovek. Není divu, „postreformní“ bankovky byly dost nekvalitní a s minimem ochranných prvků. Byly totiž vyrobeny podle odfláknutého sovětského vzoru, který neodpovídal dobovým standardům.

V červenci 1955 tedy zasedli soudruzi na ústředním výboru KSČ, dali hlavy dohromady a usnesli se, že ministerstvo financí připraví tisk nové emise bankovek. Úřad tedy na přelomu února a března roku 1959 vypsal soutěž, z níž měly vzejít návrhy bankovek symbolizujících pokrokovou společnost plnou odhodlaných pracujících.

V zadání na novou stokorunu stálo, že na lícní straně musí být „figurální obrazec svazku rolníků a dělníků v osvobozeném státě budující socialismus, vyjádřený zřejmě postavou horníka nebo hutníka a družstevníka či družstevnice.“ Na rubové straně měl být pohled na Prahu nebo na některé průmyslové město.

Soutěž byla vyhlášena coby veřejná a anonymní, mohl se tak do ní přihlásit prakticky kdokoliv. Svůj návrh tak do ní poslal i podplukovník generálního štábu v Táboře František Heřman. Modelem mu tehdy stála jeho 32leta žena, podle níž Heřman nakreslil družstevnici se staženými vlasy pod šátkem a se snopem obilí v podpaží. Tedy snopem… původně prý měla pod rukou polštář a snop obilí potom Heřman poměrně pracně dokresloval. Hutníkem byl bezejmenný účastník jakési schůze, kterých se Heřman jako vojenský činitel hojně účastnil. Navržená bankovka nesla hnědou barvu.

PODÍVEJTE SE NA DALŠÍ ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ BANKOVKY >>>

Do soutěže nakonec zamířilo celkem 38 návrhů, a však porotu žádný z nich nezaujal. Nedoporučila žádný z návrhů a neudělila ani první či druhé místo. Rozdala jen dvě ceny za třetí místo a jednu z nich obdržel návrh Františka Heřmana. Jako odměnu mu ještě porota přiklepla tisíc korun.

Ač tehdy soudruzi demokracii v její skutečné podobě nepěstovali, s výběrem nejlepšího návrhu banky se obrátili na pracující lid. Ve dnech 3. – 16. ledna 1960 ve dvoraně Státní banky československé probíhala výstava všech návrhů a k návrhům se mohli vyjádřit i dělníci z vybraných továren. Hlas lidu nakonec rozhodl, že Heřmanův návrh je nejlepší. Následovaly ještě drobné úpravy, barva bankovky byla změněna na zelenou a od 1. února 1961 šla do tisku a od začátku roku následujícího i do oběhu. V něm vydržela až do 31. srpna 1993. Prožila tedy zajímavou a zároveň i velmi pohnutou část našich dějin. Pražské jaro, normalizaci, Sametovou revoluci i rozpad společného státu. Ale tak tomu chodí u většiny obdobných „pamětníků.




Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější