Online nakupování

Online nakupování Zdroj: profimedia.cz

Nakupování online, volání mobilem a odevzdávání všech informací firmám

Pokud jste někdy nakupovali online, tak určitě znáte ten skličující pocit, když se oblečení nebo auto, na které jste se jednou podívali, začne najednou objevovat kdekoliv, kam na internetu kliknete. Je to jen jedna z mnoha cest, které velké společnosti využívají. Zaznamenávají vaše zvyky, což jim dovoluje poté poslat reklamu určenou přímo pro vaše oči.

Mark Uncles, specialista na marketing z Australian School of Business říká, že nemusíte být žádný génius, abyste si uvědomili, že cokoliv děláte online, je velmi podrobně sledováno. „Všichni víme, že jakékoliv transakce, použití online služeb, nebo jen procházení webových stránek bude zaznamenáno. Nedávno jsem si koupil nový iPad a vím, že z principu bude mít Apple přístup ke všemu, co na něm dělám. Jen zcela naivní člověk si myslí, že o vás dnes někdo neshromažďuje informace,“ potvrzuje Uncles.

Proto většina telefonních operátorů sbírá jména, adresy, čísla, informace o bankovních účtech, IP adresy, od každého, kdo s nimi podepíše smlouvu. Společnosti také sledují chování uživatele online pomocí cookies, tedy návštěvníků internetu. Jakmile zákazník navštíví určitý počet webových stránek, je zařazen do kategorie podle jeho zájmů, což může být cokoliv – auta, banky, obchody nebo cestování. To poté určí, jaký typ reklam uživatel uvidí – to je ten důvod, proč se objevují pořád stejné reklamy na všech stránkách, kam chodíte. Professor Uncles řekl, že ve většině případů dají lidé údaje o sobě zcela dobrovolně, výměnou za nějakou výhodu. „Lidé dobrovolně souhlasí s podmínkami, možná přitom pokrčí rameny, ale pokud by měli skutečné obavy, tak to prostě neudělají,” řekl.

“Vezmete například detaily ze státního zdravotního pojištění a soukromého zdravotního pojištění, smísíte je s daty o vašich vzorcích chování při online nakupování a dáte k nim data o tom, jaké čtete zprávy,” vysvětluje Uncles. „A o jedné části vašeho života, má firma hotovo.“

Úspěšnost společností, které dokážou odhalit, co se stane, je přitom poměrně vysoká. Třeba americký řetězec obchodů Target jednou bezděčně odhalil těhotenství sedmnáctileté dívky jejímu otci, předtím, než měla šanci mu to povědět sama. Řetězec určil datum porodu celkem přesně podle toho, co nakupovala.

Australský internetový obchod Woolsworth používá stejný postup. Šéfka obchodní skupiny Penny Winn nedávno na jedné konferenci řekla, že Woolworths kombinuje data o pojištění s daty o nakupování a určuje tak úroveň rizika u klientů. „Zákazníci, kteří pijí hodně mléka a jí hodně červeného masa, jsou málo rizikoví – skoro nikdy nebourají v autě. Zatímco ti, kteří jí hodně těstovin a rýže, tankují v noci a pijí alkohol, bourají daleko častěji, “ tvrdí Winnová. “To znamená, že můžeme zákazníkům s nízkým rizikem poskytnout pojištění auta na míru přímo přes internet a nemusíme je lákat prostřednictvím běžné reklamy.”

Šéf americké neziskové organizace Electronic Jon Lawrence, ale říká, že nechávat své data u velkých společností je velkým rizikem, protože průlomy do jejich systémů se odehrávají každý den. Těsně před Vánoci se hackeři prolomili do systémů již zmiňovaného řetězce Target a ukradli osobní data 110 milionům zákazníků, včetně čísel jejich kreditních karet. Informace pak prodávali na internetovém černém trhu s kradenými kartami. “Pokud máte dostatek informací o jednotlivé osobě, můžete jim ukrást identitu, můžete předstírat, že jste jejich banka a udělat mnoho dalších věcí,“ varuje Lawrence.

“Všechno je to o zodpovědném marketingu. Pokud ho děláte správně, nebudete nahánět lidem hrůzu. Ale pokud nějaká společnost půjde za únosnou hranici, což se někdy děje, bude si zákazník myslet: proboha, jak tohle o mě vědí?,” říká Jodie Sangsterová, generální ředitelka australské Asociace pro marketing řízený internetovými daty.