nahoru

Má Nemak cestu?

Michal Komárek11. srpna 2005 • 14:41

Otázka z titulku nesměřuje k zamyšlení, zda má, či nemá budoucnost proslulá mexická hliníkárna Nemak, stojící uprostřed pozemků sedláka Rajtera na Mostecku. Je to zcela konkrétní otázka vycházející z nedávných soudních rozhodnutí. Podle nich totiž příjezdové komunikace k továrně právně neexistují. Je to další potvrzení absurdnosti celé kauzy, v níž stát prosadil černou stavbu továrny v rozporu se zákony.

Krajský soud v Ústí nad Labem v polovině července zrušil stavební povolení pro dvě příjezdové cesty k továrně Nemak. Je to průlomový okamžik v kauze, která se táhne už čtyři roky. Proč? Jednak musel krajský soud revidovat svá předchozí rozhodnutí ve stejné věci a dát tak za pravdu Ekologickému právnímu servisu (EPS), jehož právníci zastupují rodinu Rajterových. Krajský soud totiž zpočátku buď nebral námitky EPS na zřetel, nebo dokonce odmítal právo EPS ve věci vystupovat. Nyní mu nezbylo než respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Druhou podstatnou věcí je budoucí osud obou cest. EPS požádal o jejich odstranění jako černých staveb. A černé stavby to skutečně jsou. Soud zrušil stavební povolení pro nicotnost neboli proto, že při jeho vydání došlo k takovému pochybení, že povolení nikdy neexistovalo. Stavební povolení vydal nepatřičný orgán: namísto okresního úřadu mostecký magistrát. "Osobně příliš nevěřím tomu, že stavby budou odstraněny. Už

proto, že o tom bude rozhodovat mostecký stavební úřad a cesty přitom patří mosteckému magistrátu. Podjatost je zřejmá, byť je postup v souladu se zákonem. A především: od počátku je stavba Nemaku prosazována za pomoci politického tlaku, za každou cenu. To se nezmění. Což ovšem neznamená, že se žalobami a protesty přestaneme. Můj právní názor je jednoznačný: dříve či později bude za černou stavbu označena i samotná fabrika Nemaku," řekl mi právník EPS Pavel Franc.

DĚJINY ZVŮLE


Nemak se rozhodl postavit továrnu na Mostecku v roce 2001. Předtím kvůli silným protestům vzdal záměr stavět v průmyslové zóně u Plzně. Z hlediska státu bylo Mostecko ještě lepší volbou: vize Nemaku počítala s postupným vytvořením patnácti stovek pracovních míst přímo v továrně. Co víc si přát v regionu s vysokou nezaměstnaností, který do té doby zahraniční investory nepřilákal? A tak se vláda, mostecký magistrát i starosta Havraně, v jejímž katastru průmyslová zóna vznikla, rozhodli prosadit "veřejný zájem". Jak? Na formalitách a detailech přece nezáleží! Hezky to dokládá postoj Miloše Zemana, který kvůli Nemaku zrušil svoji podporu Otakaru Motejlovi jako případnému prezidentskému kandidátovi. Motejl v roli ombudsmana totiž podpořil některé z protestů EPS.
Ano, veřejný zájem, zaměstnanost, miliardové investice pozvedající celý region, zkouška, která, dopadneli dobře, může přilákat další investory. A na druhé straně sedlák se svou rodinou a několik "ekoteroristických" právníků, kteří tvrdí, že hliníkárna produkující dioxiny do sousedství zemědělské výroby nepatří a že by měla a mohla stát jinde.
A tak byla proti všem standardním pravidlům vyjmuta půda ze zemědělského fondu, bylo vydáno několik protiprávních stavebních rozhodnutí, Rajterovi nebyli v rozporu s právem připuštěni k několika soudním jednáním, krajský soud se nezabýval podněty EPS, jimiž se zabývat měl, zastupitelstvo Havraně protiprávně zrušilo referendum, které mělo rozhodovat o změně územního plánu obce, jenž měl umožnit další rozšíření průmyslové zóny, Ústavní soud se alibisticky stížností na zrušené referendum odmítl zabývat, čímž ji zamítl... Až nakonec tehdejší premiér Vladimír Špidla za zvuků mexické hudby slavnostně otevřel výrobu a uvedl, že je přesvědčen, že vše je v souladu s právem. Bez ohledu na to, že řada soudních pří ještě běžela. A bez ohledu na to, že k továrně přijel po načerno postavené cestě.

POČÁTEK NADĚJE?


Znamenají průlomové rozsudky obrat v kauze? Jsou potvrzením skutečnosti, že žijeme v právním státě, který dává šanci i "starému sedlákovi" porazit státní mašinérii?
Pavel Franc je spíše skeptický. Za celou kauzou se ohlíží jako za ukázkovým příkladem fungování globalizované společnosti, kterou ovládá propojení korporátních a politických špiček, jež svoje zájmy prosazují za každou cenu bez ohledu na právo.
"Ani další soudní výnosy, které případně potvrdí naše názory, nedonutí úřady, aby fabriku zastavily." Průlomové rozsudky tedy nejsou vítězstvím, spíš jen ukázkou normálního fungování práva.
Částečně skeptický je i Jan Rajter mladší: "Nevěřím, že budou ty černé stavby odstraňovat. Ale to neznamená, že bychom to vzdávali, to ne! Je totiž možné, že tyhle a další rozsudky zkomplikují plánované rozšiřování továrny. A ředitel Nemaku mi před časem říkal, že když nebudou moct výrobu rozšiřovat, odejdou." Jediný, kdo může ekonomický zájem porazit, je ekonomický zájem sám.
Vyjádření Nemaku se mi získat nepodařilo. Kolegové mě upozorňovali, že se mi to nepovede. Že v Nemaku neodpovídají na maily, jednou prý v době natáčení televizní reportáže ve fabrice nebrali telefony. Naopak hutné odpovědi jsem dostal od mluvčí mosteckého magistrátu Aleny Sedláčkové. Konstatuje, že magistrát respektuje všechna rozhodnutí soudu, že jeho stanovisko je ovšem odlišné od stanoviska EPS a že EPS nemá vazby na Mostecko a nezná místní podmínky a potřeby obyvatel.
Tenhle argument je proti ekologickým aktivistům a jejich právníkům používán často - přijedou si odněkud z Brna, vůbec to tady neznají, nic o nás nevědí a chtějí nám organizovat život ...Z tohoto populistického argumentu ale také vyplývá, že právní stát skutečně neexistuje, neboť aplikace práva je podle něj závislá na znalosti potřeb místních lidí. Může se tedy zjevně lišit region od regionu. To, co ve správním řízení platí v Brně, nejspíš neplatí v Mostě! Stavba průmyslové zóny u Havraně a samotné fabriky Nemak se odvíjela od politické zakázky. Ta prosazovala veřejný zájem na pozvednutí zanedbaného regionu. Těžko lze zpochybnit, že na Mostecku potřebují pracovní příležitosti a investice jako sůl. Problém je ovšem v tom, když se veřejný zájem prosazuje bez ohledu na právo a když jeho aplikace staví do role nežádoucí přítěže rodinu jednoho velkostatkáře.
Takže uvidíme. Jsou v podstatě dvě možnosti. Ta méně pravděpodobná: úřady odstraní načerno postavené příjezdové cesty k Nemaku a postupně celou fabriku. Jenže na konci června krajský úřad vydal stavební povolení, jež umožňuje desetinásobné rozšíření továrny, aniž vzal v úvahu soudní rozsudky, které zásadně zpochybňují už to, co u Havraně stojí. Takže ta mnohem pravděpodobnější varianta je, že černé stavby budou vyhlášeny za veřejný zájem. Čímž bude znovu potvrzeno, že veřejný zájem se u nás provozuje tak trochu načerno.

***

Myslíte si, že Rajterovi mají šanci ve sporu s Nemakem a úřední mašinérií?

Michal Komárek


Kurzy měn
25,640
21,740
28,700
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře