nahoru

Milada Horáková v angličtině a s Izraelkou: Nevěřili byste, kolika lidem to vadí, říká režisér

Tereza Spáčilová2. července 2017 • 22:30
720p360p

Téměř deset let poté, co se rozhodl převést osud Milady Horákové na plátno, oznámil režisér, scenárista a producent David Mrnka definitivní datum premiéry a popsal, co všechno jí předcházelo. “Neudělat z ní světici,” to prý bylo hlavní krédo debutujícího filmaře, jenž projekt představil na festivalu ve Varech.

“K mé velké radosti s námi spolupracovala Jana Kánská, dcera Milady Horákové, které na filmu velmi záleželo a poskytla nám i řadu dosud neznámých materiálů. To ona mi tu větu o světici řekla. Přála si, abych její maminku vykreslil hlavně jako člověka, ženu, která milovala život,” uvedl Mrnka, jenž se tak navzdory pečlivé práci s historickými prameny soustředil především na vykreslení hrdinčiny osobnosti a jejího soukromého vztahu.

Na výtky ze strany “hledačů chyb”, kteří se u snímků podle skutečných události rádi nimrají v historických nepřesnostech, je prý připraven, ostatně jak připomíná, ti teď díky titulům jako Anthropoid či Masaryk měli učiněné žně.

Ostuda Čechů

“Snažil jsem se držet co nejvíce faktů, ale film je svébytná kategorie a jisté autorské licenci se nikdy nevyhnete. Ne, pokud chcete dobře odvyprávět příběh, o což jsem se snažil především,” říká režisér, jemuž zcela paradoxně nevyšel vstříc ani Státní fond kinematografie, ani Česká televize. “Myslím, že to je velká ostuda, protože co už jiného, než film o české hrdince s velkým H, by takové instituce měly podpořit,” říká Mrnka otevřeně. I proto je vděčný společnosti Netflix, jež film nakonec zafinancovala a bude ho i distribuovat.

“Lidé se mohou tak jako nedávno u Anthropoidu rozčilovat, že o českých dějinách vyprávějí cizí režiséři v angličtině, ale popravdě, díky Bohu za to - jinak by ty filmy totiž nikdy nevznikly,” dodává Aňa Geislerová, představitelka soudkyně Ludmily Brožové, jež prý nechápe ani výtky veřejnosti vůči tomu, že titulní roli ztvárnila Izraelka Ayelet Zurerová a nikoli Češka.

“Nevěřila byste, kolika lidem to leží v žaludku,” potvrzuje Mrnka, jenž přitom pouze hledal nejautentičtější protagonistku. “Já jsem naopak hrdá, že se o naši historii zajímá i někdo ze zahraničí, vždyť je to čest,” přitakává Hana Vagnerová, na níž připadl part vyšetřovatelky Horákové.

Milada nebyla hrdinka?!

Obě herečky se navíc shodují, že téma filmu bude v Češích rezonovat i díky aktuálnímu poselství. “Pořád se točí filmy o druhé světové válce, ale pomalu dorůstá generace, která si v sobě nese jiné silné trauma, s nímž se musí vyrovnat. A komunismus, to je sakra porce příběhů. A navíc varování - vždyť prý čtvrtina čtenářů v nějaké anketě odpověděla, že pro ně Milada Horáková není hrdinkou, dokonce si myslí, že byla odsouzená právem. Když jsem to slyšela, neměla jsem slov - čtvrtina, chápete?!” dodala Geislerová šokovaně.

Snímek o ženě, již komunisté po vykonstruovaném procesu v roce 1950 popravili a stala se symbolem boje za svobodu, začal Mrnka točit loni v listopadu, kromě Prahy i v dalších autentických lokalitách včetně Terezína, Šumavy a místa u Hradce Králové, odkud pocházel Bohuslav Horák.

V dalších rolích se objeví Američan Robert Gant, ale i Vica Kerekes, Ivana Chýlková, Vladimír Javorský, Alena Mihulová či Taťjana Medvecká. Předsedu vlády Klementa Gottwalda hraje Jiří Vyorálek, jenž si ho střihl už v cyklu České století. S premiérou se počítá na 2. listopadu.

Tereza Spáčilová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
21,750
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře