Přes moře, Parádní jízda

Přes moře, Parádní jízda Zdroj: Archív

Na cestě s migranty i neexistující kapelou

Jeden z nejvýznamnějších irských prozaiků, mimochodem bratr plešaté zpěvačky Sinéad OʼConnor, přijel do Česka pokřtít svůj třetí v češtině vydaný román – tentokrát o osudech fiktivní rockové skupiny. A křtila i dvojice dobrých novinářů: o cestě na jedné lodi s válečnými uprchlíky v útlé, avšak výjimečné knize skvěle vypráví reportér týdeníku Die Zeit Wolfgang Bauer, snímky zajistil někdejší fotoreportér Reflexu Stanislav Krupař.

Přes moře, Parádní jízdaPřes moře, Parádní jízda|ArchívJoseph OʼConnor: Parádní jízda

„Jediný člověk, kterého jsem kdy dostal do postele, jsem byl já sám,“ stěžuje si Robbie Goulding, načež založí se dvěma kámoši a ženou svých snů kapelu, která by to celé mohla dost změnit. Říkají si The Ships a hudbu naprosto zbožňují, ať už hrají na ulicích v Lutonu, v klubech Londýna nebo posléze vyprodávají obrovské stadiony ve Státech. Od Josepha OʼConnora jste možná četli Hvězdu moří, historickou fresku z lodi s irskými uprchlíky před hladomorem, nebo psychologický román Obchodník; jeho loňský román Parádní jízda (v překladu Petry Nagyové knihu vydala Mladá fronta) je ovšem něco úplně jiného. Ta kniha úžasně šlape, fantasticky vtipně zprostředkuje esenci puberty, láká na muziku 80. let, je autentická, plná zapamatováníhodných bonmotů. Reflex č. 49/2015, tedy ten dnešní, s charismatickým prozaikem a scenáristou přináší dvoustránkový rozhovor. „Zeptejte se, na cokoli chcete,“ povzbuzoval nás OʼConnor ani ne před týdnem v centru Prahy. „Pokud budu znát odpověď, dám vám ji, a když nebudu vědět, něco už si vymyslím!“ Přesvědčte se sami – a především si přečtěte tenhle román, pokud tedy máte rádi žánr bildungsromanu, kvalitní rockovou muziku, příběhy pevných přátelství a silné, dobře vykreslené charaktery.

Přes moře, Parádní jízdaPřes moře, Parádní jízda|ArchívW. Bauer – S. Krupař: Přes moře

„Proč to děláš? Proč se do něčeho tak šíleného, jako je plavba s uprchlíky přes moře, vůbec pouštíš? Všichni se ptají stále dokola. A já tuším, co na takovou otázku odpoví Wolfgang. Nebude mluvit o posedlosti, ale o síle příběhů. O tom, že autentické sdělení, reportáž prožitá na vlastní kůži, má sílu ukázat ostatním, co se děje…“ Tolik začátek předmluvy jednoho strhujícího příběhu odvahy a dobrodružství, abychom parafrázovali název známé knihy Otakara Batličky. Fotoreportér Stanislav Krupař, někdejší fotograf Reflexu a držitel několika cen Czech Press Photo, s kamarádem, špičkovým německým reportérem Wolfgangem Bauerem, jako první (a nejspíš i poslední) novináři vyrazili na cestu se syrskými uprchlíky z Egypta až k řeckým břehům. Samozřejmě pod falešnou identitou – členi převaděčského gangu by novináře přežít nenechali. Bauerova excelentní reportáž a Standovy od boku, často na mobil tajně pořízené snímky vyšly za velkého ohlasu knižně v Německu, kde podle nich dokonce vznikla divadelní hra. Nyní je pod názvem Přes moře a s podtitulem S uprchlíky na cestě do Evropy česky vydává nakladatelství Grada. Přečíst by si je měli všichni ti, kdo rádi zapomínají, že na plavbě riskují životy především zoufalí lidé a jejich válkou vyhladovělé rodiny.

(Část textu o publikaci Přes moře vyšla v Reflexu č. 49/2015)