JAN JANDOUREK: Václav Klaus udělal konečně coming out | Reflex.cz
reklama
nahoru

JAN JANDOUREK: Václav Klaus udělal konečně coming out

Jan Jandourek21. dubna 2014 • 11:49
JAN JANDOUREK: Václav Klaus udělal konečně coming out
Václav Klaus (1941). V současné době není zřejmě v České republice člověk, jenž by lépe – přinejmenším svým formálním vystupováním – ztělesňoval archetypální představy o králi a císaři. Prošedivělý muž renesančního rozhledu, hovořící řadou cizích jazyků, autor dnes již legendárních cestopisů, v nichž kromě neobyčejného postřehu („oceán je velký“) uplatňuje také nebývalou znalost zvěře („labutě jsme žádné neviděli, ale zato jsme viděli delfíny“) i výroků, které bezprostředně ovlivnily společenské paradigma a další směřování České republiky („Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu“). V neposlední řadě je Václav Klaus k úloze krále předurčen tím, že o sobě rád hovoří v množném čísle (plural majestaticus), což v Česku naposledy praktikoval Jan Werich, ovšem v pohádce.
• foto: 
Michal Klíma / Mafra / Profimedia

Je mnoho věcí, na které by bylo zajímavé se Václava Klause zeptat, ale nikdy si na to nikdo netroufl. Třeba jak hlasoval v referendu o přistoupení k Unii. Nebo co v 90. letech věděl o tajemnostech ve sponzorování ODS. A hle, aspoň jsme se dočkali odpovědi na první otázku.

reklama

V dubnovém newletteru svého institutu píše: "V referendu o vstupu do EU jsem v roce 2003 hlasoval proti, neboť jsem chtěl i nadále žít v suverénní zemi. Chtěl jsem také žít v zemi bez jakékoli státní ideologie, a věděl jsem, že členství v EU vyžaduje respektovat evropeismus, novou - vysoce heterogenní a nekonzistentní, a proto chytlavou a moderní - antiliberální ideologii." Takže byl proti. Konečně to z něj vypadlo. Pak následuje vysvětlování, které je typickým Klausovým směšováním věcí, které k sobě nepatří. Třeba:

"Volné cestování Schengenem je fajn, přijímání evropské regulační legislativy, vracející nás do centrálně řízené společnosti, je hrozné. To, že nás teprve vstupem do EU řada Západoevropanů začala vůbec brát na vědomí, je dobře, ale to, že nás i po deseti letech členství v EU stále berou jako občany druhé kategorie, je špatně. To, že jsme díky členství v EU (ale hlavně v NATO) chráněni před otevřenou imperiální politikou, jakou jsme my zažili v srpnu 1968 nebo Jugoslávie v 90. letech, je dobře, ale to, že jsme dennodenním předmětem zahraniční - tentokráte nevojenské, ale “jenom“ regulační - intervence zastřeně imperiálního typu z Bruselu, je špatně."

Že bychom tu legislativu už kvůli exportu museli stejně přijmout, to se tu pomíjí. Že se na nás některé země dívají povýšeně, je celkem zřejmé. Jak bychom si pomohli mimo Unii je nejasné. Vrcholem je ovšem srovnání sovětské invaze z roku 1968 s událostmi v Jugoslávii v 90. letech. Bylo snad Československo v srpnu 1968 rozpadající se zemí, kde probíhalo vyvražďování civilního obyvatelstva? Byl snad Dubček něco jako Miloševič? "Imperiální Brusel" už je jen nutný důsledek takové myšlenkové mlhy.

Hrůzy bruselismu

A pak už následuje odhalení ideologického ledví bruselského útisku: "To, že jsme se zbavili marxistické či komunistické ideologie, je určitě dobře (i když jí už stejně dávno nikdo nevěřil), ale to, že ji vystřídaly ideologie jen zdánlivě lepší, ale o to agresivnější - multikulturalismus, transnacionalismus, feminismus a genderismus, homosexualismus, human-rightismus (ideologie lidských práv), environmentalismus (dnes hlavní ideologie EU), které ve svém součtu tvoří onen výše zmíněný evropeismus - je špatně."

Klaus používá běžný argumentační trik, že přežene nějaký jev a pak místo ještěrky hned bojuje s drakem. Evropa nemá problémy s multikulturalismem, ale s tím, že z ekonomických důvodů nabrala řadu imigrantů, které neintegrovala. U nás ale žádný multikulturalismus není, natož přehnaný. Taky je podivné bojovat proti feminismu zrovna u nás, kde jednak skoro žádný nemáme, jednak postavení žen je stále horší než postavení mužů. A tak dále, nemá cenu to rozebírat celé. Klaus si vybere nějaký problém, přežene ho a pak ze zlomené ruky dělá smrtelnou nemoc.

Na konci textu přiznává, že konce nenáviděné Unie se možná dočkají až jeho vnuci. Tak s trochou snahy a za pomoci nějaké autentičtější unie, třeba nějaké asijské pod vedením Vladimira Putina, by se mohl dočkat i sám Klaus. Jenom aby pak samou radostí nezkolaboval. Kdo by tu bez něj pečoval o ortodoxní klausismus?



Klíčová slova: Václav Klaus



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama