Před 100 lety se odehrála největší námořní bitva první světové války. A jedna z největších v celých dějinách | Reflex.cz
reklama
nahoru

Před 100 lety se odehrála největší námořní bitva první světové války. A jedna z největších v celých dějinách

Jaroslav Šajtar31. května 2016 • 07:00
Před 100 lety se odehrála největší námořní bitva první světové války. A jedna z největších v celých dějinách
foto: Surgeon Oscar Parkes

V roce 1916 se pozvolna začala projevovat převaha Dohody v lidech i materiálu nad ústředními mocnostmi. Vzhledem k tomu, že na souši se gigantická bitva u Verdunu, provázená nesmírnými ztrátami na obou stranách, nevyvíjela podle plánů císařského velení, v Německu sílily hlasy kritizující pasivitu na moři. Nově jmenovaný velitel Širomořského loďstva (Hochseeflotte), viceadmirál Reinhard Scheer, proto se svým štábem vypracoval plán aktivních operací.

reklama

Činnost hladinových lodí a ponorek nabyla na intenzitě a na Anglii útočily zepelíny. Scheer však hodlal především svést velkou námořní bitvu. Poté, co v Irsku vypuklo protibritské velikonoční povstání, Širomořské loďstvo po dlouhých měsících znovu ostřelovalo britské přístavy, čímž pobouřilo veřejné mínění ve Spojeném království, obviňující admiralitu z neschopnosti ubránit vlastní břehy. Na druhou polovinu května Scheer plánoval ostřelování Sunderlandu svými bitevními křižníky, kvůli špatnému počasí však musel akci odložit. Opět vyplul 30. května se změněným plánem, majícím za cíl vylákat protivníkovy křižníky před děla jádra svého loďstva a lehce je zničit.

Jenže podobnou akci plánoval i velitel britského Velkého loďstva (Grand Fleet) admirál Sir John Jellicoe, a to na 1. června. Třicátého května Britové dešifrovali radiogram, z něhož vyplývalo, že Širomořské loďstvo opouští večer své základny. Velké loďstvo tedy v noci vyplulo a soustředilo se sto mil západně od dánského pobřeží. Jako průzkumné hlídky německé ponorky zcela selhaly, neboť Scheerovi poskytly pouze nejasná a dílčí hlášení.

Ve dnech 31. května až 1. června 1916 se v Severním moři odehrálo obrovské námořní střetnutí, v německém jazykovém prostředí zvané bitva u Skagerraku, v anglosaském bitva u Jutska. Proti 151 britským plavidlům (28 bitevním lodím, devíti bitevním křižníkům, osmi obrněným a 26 lehkým křižníkům, 78 torpédoborcům, minonosce a hydroplánové lodi), na nichž sloužilo 60 000 námořníků, stálo jen 99 německých (16 bitevních lodí, pět bitevních křižníků, šest řadových lodí, 11 lehkých křižníků a 61 torpédoborců) s 36 000 členy posádek. Ještě výraznější převahu mělo Velké loďstvo v těžkém dělostřelectvu. Disponovalo 344 děly ráží 305 až 381 mm, kdežto Širomořské loďstvo jich mělo přesně o stovku méně.

Po střetnutí průzkumných eskader bitevních křižníků viceadmirálů Franze Hippera a Sira Davida Beattyho došlo k boji hlavních sil obou mohutných loďstev, ve kterém nakonec Němci před britskou přesilou ustoupili. Oba soupeři se pokládali za vítěze. Britové sice vcelku logicky namítali, že kdyby Scheer z bojiště neodplul, mohli ho vzhledem ke své početní a palebné převaze porazit. Strohá čísla jsou však nesmlouvavá a nesvědčí zrovna ve prospěch královny moří.

Ke dnu totiž kleslo čtrnáct britských lodí (tři bitevní a tři obrněné křižníky, velitelská loď torpédoborců a sedm torpédoborců) o výtlaku 112 779 tun, zatímco Císařské námořnictvo přišlo jen o jedenáct plavidel (bitevní křižník, řadovou loď, čtyři lehké křižníky a pět torpédoborců) o výtlaku 61 831 tun. Další lodě byly poškozeny: z těch největších britské bitevní lodě Warspite a Marlborough těžce, bitevní křižníky Lion, Princess Royal a Tiger a bitevní lodě Barham a Malaya středně a bitevní loď Colossus lehce. Na německé straně utrpěly velmi vážná poškození bitevní křižníky Seydlitz a Derfflinger a bitevní loď Ostfriesland, středně vážná bitevní lodě König, Großer Kurfürst a Markgraf a bitevní křižníky Moltke a Von den Tann, zatímco bitevní lodě Kaiser a Helgoland byly poškozeny lehce. Britové ztratili 6784 námořníků včetně 360 důstojníků (6098 padlých včetně 325 důstojníků), 509 raněných včetně 25 důstojníků a 177 zajatých včetně 10 důstojníků), Němci 3058 včetně 200 důstojníků (2551 padlých včetně 160 důstojníků a 507 raněných včetně 40 důstojníků). Jiné zdroje uvádějí německé ztráty poněkud nižší: 2940 mužů (2446 padlých a 494 raněné), nebo dokonce jen 2921 padlých a raněných.

O rozsahu bitvy u Skagerraku svědčí fakt, že Královské námořnictvo ztratilo za celý rok 1916 na všech mořích a ze všech příčin 52 lodí a 12 050 osob, tj. nejvíc za celou první světovou válku. Víc než polovinu ztrát na lidech si vyžádala právě tato bitva. Celkem přišlo Královské námořnictvo za Velké války o 41 782 mrtvých, z toho 29 994 padlých a zemřelých na zranění a 11 788 zemřelých z jiných příčin, a německé o 34 836 mrtvých včetně 4183 zemřelých na nemoci, ale vyjma 4804 nezvěstné. Údaje se leckdy značně rozcházejí.

Je na místě zmínit, že zatímco Němci dávali v případě trvalé ztráty chodu poškozeného či havarovaného plavidla, u něhož neexistovala naděje na záchranu, přednost spasení životů posádky před snahou způsobit nepříteli škody, Královské námořnictvo naopak upřednostňovalo bojovou aktivitu před záchranou ať už vlastních, či protivníkových lidských životů, a tudíž během bitvy u Skagerraku, a zejména po jejím konci nevytáhlo z moře jediného německého trosečníka! To jenom na okraj, kdo jak bezohledně válčil. Paušální obviňování poražených vítězi je proto třeba posuzovat velmi ostražitě.

Pátého června 1916 pronesl císař Vilém II. ve cvičební hale ve Wilhelmshavenu projev k důstojníkům a námořníkům: „… Tu konečně nastal očekávaný den. Mohutné loďstvo vládce moří Albionu, které od Trafalgaru sto let udržovalo celý svět pod jařmem námořní tyranie, loďstvo obestřené nimbem, že je nepřekonatelné a neporazitelné, konečně vyplulo. Jeho admirál víc než kdokoli jiný byl nadšeným ctitelem německého loďstva. Chrabrý vůdce v čele svého loďstva, které disponovalo skvělým materiálem a statečnými zkušenými námořníky – tato obrovská Armada vyplula a naše loďstvo ji vyzvalo k boji.

A co se stalo? Anglické loďstvo bylo poraženo! Zasadili jsme nepříteli první mohutný úder kladivem, nimbus anglické světovlády zmizel.

Jako elektrická jiskra proletěla tato zpráva celým světem a všude, kde bijí německá srdce, i v řadách našich statečných spojenců vyvolala bezpříkladný jásot. V tom je úspěch bitvy v Severním moři. Zahájili jste novou kapitolu světových dějin. Německé loďstvo bylo s to porazit přemocné anglické loďstvo. Pán armád zocelil vaše paže a udržel jasný pohled vašich očí.“

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: historieprvni svetovaválka



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama