„Můj syn se zabil když mu bylo osmnáct.“ „Co se stalo?“ „Zastřelil se, samozřejmě. To je celé.“| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook „Jen toužím po tom pokojně zemřít,“ „Skrývá se v té touze strach?“ „Jistěže. Čelit nevyhnutelnému psychickému rozkladu, nevědět, co bude poté. Nemocnice, chemoterapie. Strach je nejstarší a nejsilnější emoce, která vyvěrá z neznáma. Jak to říká T. S. Eliot? Mluví o „mezihvězdných prostorách…“| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook Nemůžu vystát morální absolutismus. Pokaždé uslyšíte někoho, kdo připomíná, že Martin Luther King podváděl svou ženu – jako by tím pádem pochopitelně nemohl být osobnost.| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook „Když mi bylo 19, měly jsme s kamarádkou odjet na studia do Paříže. Přátelé nás šli vyprovodit do doků. Když jsme nastupovali do lodi, přítel mé kamarádky řekl: „Jestli odjedeš, nebudu na tebe čekat.“ A tak se rozhodla zůstat. Můj řekl: „Ani já na tebe nebudu čekat.“ „Nečekej,“ řekla jsem mu.| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook „Moje pití způsobilo, že se mnozu přestal mluvit nejlepší přítel,“ „Proč přesně s tebou přestal mluvit“? „Nebyla to jedna, ale milion maličkostí. Je těžké být tím, kdo se stará o opilce.“| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook „Bojím se. Jsou mu dva roky a stále nemluví. Všichni mi říkají, že už by mluvit měl, a já pořád kolem sebe vidím děti, jak spolu žvatlají, napodobují… Ale jsou mu teprve dva roky. Dáme tomu ještě rok…| Zdroj: Brandona Stantona/ Facebook
