Odborníci si zemětřesných rojů na Chebsku začali všímat koncem 19. století. Otřesy z listopadu roku 1898 se tak staly prvním vědecky popsaným tektonickým jevem tohoto typu| Zdroj: Jan A. Novák Trhliny ve zdech budov jsou zde novějšího původu. Zatím poslední silnější zemětřesný roj se dostavil v listopadu 2023.| Zdroj: Jan A. Novák Trhliny ve zdech budov jsou zde novějšího původu. Zatím poslední silnější zemětřesný roj se dostavil v listopadu 2023.| Zdroj: Jan A. Novák Intervaly mezi zemětřesnými roji se v posledních dvou desetiletích zkracují| Zdroj: Jan A. Novák Na Chebsku najdete řadu mofet – jezírek, kde to doslova vře, přestože voda je studená. Množství vyvěrajícího plynu je ohromující.| Zdroj: Jan A. Novák Nejsilnější zaznamenané zemětřesení na Richterově stupnici mělo sílu 9,5 a došlo k němu v roce 1960 v Chile| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák Záhady českých zemětřesení a vulkánů, stopy najdeme zejména v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby.| Zdroj: Jan A. Novák
