Elias Palme: Sklárna, kde se psala historie, dnes bezútěšně chátrá. Dá se jedinečná stavba ještě zachránit?

1/10
Přehled fotografií
Zavřít
  • Průčelí hlavní budovy s ozdobnou omítkou. Z areálu továrny je právě hlavní secesní budova s prvky eklektismu architektonicky nejcennější. V roce 1905 ji nechali vybudovat synové zakladatele rodinné firmy Eliase Palmeho. Autorem je stavitel Adolf Richter. Hlavnímu štítu dominoval motiv vycházejícího slunce s nápisem Elias Palme a daty založení firmy a výstavby sklárny. Dnes je střecha budovy už částečně propadlá a vnitřek horní části v havarijním stavu.
    Průčelí hlavní budovy s ozdobnou omítkou. Z areálu továrny je právě hlavní secesní budova s prvky eklektismu architektonicky nejcennější. V roce 1905 ji nechali vybudovat synové zakladatele rodinné firmy Eliase Palmeho. Autorem je stavitel Adolf Richter. Hlavnímu štítu dominoval motiv vycházejícího slunce s nápisem Elias Palme a daty založení firmy a výstavby sklárny. Dnes je střecha budovy už částečně propadlá a vnitřek horní části v havarijním stavu.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Stavba "Eliášky" z archivu Františka a Jaroslava Brzkových Pohled na stavbu továrny v ulici s příznačným názvem Lustrárenská. jejím základem je doznívaný železobetonový skelet. Krovy byly ze dřeva. Objekt byl později rozšířen o další provozní budovy až na areál o rozloze 6.622 m².
    Stavba "Eliášky" z archivu Františka a Jaroslava Brzkových Pohled na stavbu továrny v ulici s příznačným názvem Lustrárenská. jejím základem je doznívaný železobetonový skelet. Krovy byly ze dřeva. Objekt byl později rozšířen o další provozní budovy až na areál o rozloze 6.622 m².| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Původní podoba secesního průčelí budovy z archivu Jaroslava a Františka Brzkových Kolem areálu stával plot, který se ovšem nedochoval. V hlavní budově sídlilo vedení firmy, byl v ní výstavní sál a pracovali tam i kreslíři a návrháři. Továrna také nebyla jen výrobním podnikem, ale ve své době i kulturním centrem jednoho z největších obchodních center monarchie, kde sídlili obchodníci se sklem, lustry a luxusním zbožím.
    Původní podoba secesního průčelí budovy z archivu Jaroslava a Františka Brzkových Kolem areálu stával plot, který se ovšem nedochoval. V hlavní budově sídlilo vedení firmy, byl v ní výstavní sál a pracovali tam i kreslíři a návrháři. Továrna také nebyla jen výrobním podnikem, ale ve své době i kulturním centrem jednoho z největších obchodních center monarchie, kde sídlili obchodníci se sklem, lustry a luxusním zbožím.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Pohled na hlavní budovu továrny ze dvora. Celý dvůr je zarostlý, většina oken bez skel. V části budovy se světlíkem se za použití kyselin lustry opracovávaly do finální podoby. Vnitřek budovy tak měl podobně jako laboratoře kachlové stěny, které se z části dochovaly.
    Pohled na hlavní budovu továrny ze dvora. Celý dvůr je zarostlý, většina oken bez skel. V části budovy se světlíkem se za použití kyselin lustry opracovávaly do finální podoby. Vnitřek budovy tak měl podobně jako laboratoře kachlové stěny, které se z části dochovaly.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Vnitřní část zpracovatelské budovy
    Vnitřní část zpracovatelské budovy| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Elias Palme - bývalá slévárna V tomto prostoru se vyráběly kovové komponenty pro lustry. Sklo jako takové do továrna firma dovážela, ze svého jiného provozu. Za války se tady vyráběly části pro výzbroj a výstroj německé armády.
    Elias Palme - bývalá slévárna V tomto prostoru se vyráběly kovové komponenty pro lustry. Sklo jako takové do továrna firma dovážela, ze svého jiného provozu. Za války se tady vyráběly části pro výzbroj a výstroj německé armády.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Práce ve slévárně z archivu Františka a Jaroslava Brzkových
    Práce ve slévárně z archivu Františka a Jaroslava Brzkových| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Pohled do bývalé skladové části továrny V tomto prostoru se vyrobené lustry fotily, balily a čekaly na export. Součástí byl i fotoateliér, který už je ale zbořený, takže z něj zůstaly jen sutiny. Firma odtud lustry vyvážela do celého světa od Indie po New York.
    Pohled do bývalé skladové části továrny V tomto prostoru se vyrobené lustry fotily, balily a čekaly na export. Součástí byl i fotoateliér, který už je ale zbořený, takže z něj zůstaly jen sutiny. Firma odtud lustry vyvážela do celého světa od Indie po New York.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Část, kde býval fotoateliér
    Část, kde býval fotoateliér| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
  • Rodinná fotografie z archivu Palme - Waldemerových Nejluxusnější lustry z továrny Elias Palme osvětlovaly například milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dell’Opera v Římě. Firma vyráběla i skleněný nábytek pro indického Mahárádžu.
    Rodinná fotografie z archivu Palme - Waldemerových Nejluxusnější lustry z továrny Elias Palme osvětlovaly například milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dell’Opera v Římě. Firma vyráběla i skleněný nábytek pro indického Mahárádžu.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
Průčelí hlavní budovy s ozdobnou omítkou. Z areálu továrny je právě hlavní secesní budova s prvky eklektismu architektonicky nejcennější. V roce 1905 ji nechali vybudovat synové zakladatele rodinné firmy Eliase Palmeho. Autorem je stavitel Adolf Richter. Hlavnímu štítu dominoval motiv vycházejícího slunce s nápisem Elias Palme a daty založení firmy a výstavby sklárny. Dnes je střecha budovy už částečně propadlá a vnitřek horní části v havarijním stavu.
Stavba "Eliášky" z archivu Františka a Jaroslava Brzkových Pohled na stavbu továrny v ulici s příznačným názvem Lustrárenská. jejím základem je doznívaný železobetonový skelet. Krovy byly ze dřeva. Objekt byl později rozšířen o další provozní budovy až na areál o rozloze 6.622 m².
Původní podoba secesního průčelí budovy z archivu Jaroslava a Františka Brzkových Kolem areálu stával plot, který se ovšem nedochoval. V hlavní budově sídlilo vedení firmy, byl v ní výstavní sál a pracovali tam i kreslíři a návrháři. Továrna také nebyla jen výrobním podnikem, ale ve své době i kulturním centrem jednoho z největších obchodních center monarchie, kde sídlili obchodníci se sklem, lustry a luxusním zbožím.
Pohled na hlavní budovu továrny ze dvora. Celý dvůr je zarostlý, většina oken bez skel. V části budovy se světlíkem se za použití kyselin lustry opracovávaly do finální podoby. Vnitřek budovy tak měl podobně jako laboratoře kachlové stěny, které se z části dochovaly.
Vnitřní část zpracovatelské budovy
Elias Palme - bývalá slévárna V tomto prostoru se vyráběly kovové komponenty pro lustry. Sklo jako takové do továrna firma dovážela, ze svého jiného provozu. Za války se tady vyráběly části pro výzbroj a výstroj německé armády.
Práce ve slévárně z archivu Františka a Jaroslava Brzkových
Pohled do bývalé skladové části továrny V tomto prostoru se vyrobené lustry fotily, balily a čekaly na export. Součástí byl i fotoateliér, který už je ale zbořený, takže z něj zůstaly jen sutiny. Firma odtud lustry vyvážela do celého světa od Indie po New York.
Část, kde býval fotoateliér
Rodinná fotografie z archivu Palme - Waldemerových Nejluxusnější lustry z továrny Elias Palme osvětlovaly například milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dell’Opera v Římě. Firma vyráběla i skleněný nábytek pro indického Mahárádžu.