Jak jsme dojeli do toho tajného domu, přivázali mě k židli v nějakém sklepě. Vedle mě postavili aparát, ze kterého pustili neuvěřitelně nahlas salsu. V tom šíleném rámusu jsem byl dva dny. Bez jídla a bez pití.|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
„Naučili jsme se jakékoli zprávy, i ty sebepozitivnější, brát s obrovskou rezervou, abychom se chránili před tou ochromující bezmocí.“|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao