Kapela Lucie a Petr Furch, ředitel velkoněmčické fabriky na kytary|
Zdroj: Zbyněk Pecák
„Máme tu pětaosmdesát zaměstnanců, většina z nich je odsud z Němčic. Jak vidíte, často jsou to ženské, které jsou prostě pečlivější,“ říká obchodní ředitel firmy Furch Jan Plášil.|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Robert Kodym je zakládajícím členem rovnou dvou velkých porevolučních rockových kapel, Lucie a Wanastowých Vjecý|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Fabrikou Furch nás provedl obchodní ředitel firmy Jan Plášil, vzděláním strojař a taky muzikus: basák rockové partičky Nanday|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Muzikant a zámečník František Furch svou firmu de facto založil už v sedmdesátých letech, protože ho trápil nedostatek kvalitních nástrojů v socialistickém Československu|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Začali jsme u přípravy dřeva, v sušárně, a pokračujeme ke stohům desek a krků, které se vyrábějí na CNC strojích, tedy strojích řízených počítačem|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Furch Vyváží do pěti světadílů, nejsilnějším trhem je pro ně Amerika a pak Německo|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Po banju ze starého bubínku František Furch vyrobil svou první akustickou kytaru v provedení roundback s přední deskou ze starého smrkového klavíru a zakázky z řad jeho známých muzikantů na sebe nenechaly dlouho čekat|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Z čistých, ale přece jen trochu prašných a hlučných provozů se po půl hodině ocitáme v podkroví fabriky|
Zdroj: Zbyněk Pecák
Jedním z oblíbených firemních benefitů je jednou za dva roky padesátiprocentní sleva na zvolenou kytaru|
Zdroj: Zbyněk Pecák
V tomhle oddělení je povinností umět hrát na kytaru?“ ptám se. „Sem by se asi nikdo jiný ani nepřihlásil,“ směje se Jan Plášil.|
Zdroj: Zbyněk Pecák