Na ubytovně v Podhájí bydlí také Anhelina Kyzjunová, studentka grafického designu. Na zdi pokojíku visí její kresby a malby.| Zdroj: Foto Martin Svoboda „Sobranie“, shromáždění: obyvatelé Frankensteinu se za moment dozvědí výši svého nájmu| Zdroj: Foto Martin Svoboda Anton Mastěrov, sedmatřicetiletý válečný invalida z Donbasu, vinou dávno utržených poranění většinu dne proleží| Zdroj: Foto Martin Svoboda Hlavní budova rumburské ubytovny v Podhájí; sanatorium bylo postaveno roku 1901| Zdroj: Foto Martin Svoboda Milan Bendl, provozní ředitel ubytovny v Podhájí, prostřednictvím překladatelky Anheliny Kyzjunové oznamuje podrobnosti o změnách v humanitárních dávkách a placení nájemného| Zdroj: Foto Martin Svoboda Bronislava Nedvědová ve své kanceláři. Na ubytovně původně působila jako zástupce města, teď už tuto koordinátorku platí vlastník objektu.| Zdroj: Foto Martin Svoboda Ljubov Bondarenková, očitá svědkyně ruských válečných zločinů| Zdroj: Foto Martin Svoboda Ve společenské místnosti dospělí schůzují, jejich děti se tu jindy scházejí ke hrám| Zdroj: Foto Martin Svoboda Kolem ubytovny v Rumburku je čisto a klid. Jen děti si tu hrají; tentokrát se věnují lukostřelbě.| Zdroj: Foto Martin Svoboda Kancelář Bronislavy Nedvědové zdobí obrázky místních dětí. Tenhle si vyvěsila jako úplně první; malovala ho třináctiletá Viktorie Mastěrovová, dcera válečného hrdiny.| Zdroj: Foto Martin Svoboda Šestašedesátiletý Sergej Sačko žije v ubytovně v Podluží rok a čtvrt a pracuje tu od samého počátku jako zedník a údržbář. S kamarádkou Hannou Ivašinovou (na snímku uprostřed) po utrpení ve sklepích dokázali utéct z ostřelovaného Mariupolu.| Zdroj: Foto Martin Svoboda
