Ideový návrh na stavbu ateliérové budovy AB-filmu| Zdroj: Archív Ideový návrh na stavbu ateliérové budovy AB-filmu| Zdroj: Archív Václav Havel a jeho bratr Miloš ještě jako kluci. Filmem posedlý Miloš, postaví největší filmové ateliéry ve střední Evropě. Druhý si vymyslí moderní čtvrť vysoko nad městem.| Zdroj: Archív Barrandovský kopec ve chvíli, kdy se na něm začínala stavět vilová čtvrť| Zdroj: Archív Na počátku bylo pole s čistým horizontem (pro filmaře ideální)…| Zdroj: Archív … na němž během roku 1932 začala růst budova ateliérů i se svou charakteristickou ústřední věží| Zdroj: Archív Hollywoodský filmový štáb visíval v barrandovské pracovně Martina Friče: zřejmě jako stálý zdroj inspirace| Zdroj: Archív Začínající Otakar Vávra, jemuž dal Miloš Havel (vpravo) první velkou pracovní příležitost. Po válce se mu režisér odvděčí zle, nedobře.| Zdroj: Archív Prvním filmem, který se na Barrandově natočil, byla Vražda v Ostrovní ulici v roce 1933. Vlevo od kamery sedí režisér snímku Svatopluk Innemann, kolem něj pózuje na památečním snímku celý jeho štáb.| Zdroj: Archív Kancelář předsedy akciové společnosti A-B Miloše Havla| Zdroj: Archív Léto 1935. Adina Mandlová a Hugo Haas na řece pod Barrandovem.| Zdroj: Archív Skokanská věž u barrandovského bazénu: téměř logo bezstarostnosti| Zdroj: Archív Miloš Havel se svými hvězdami: Natašou Gollovou a Adinou Mandlovou| Zdroj: Archív Barevný plakát lákající na Barrandovské terasy. Fungoval stoprocentně!| Zdroj: Archív Areál Barrandovských teras býval víkendovou Mekkou většiny Pražanů| Zdroj: Archív Vila podle návrhu architekta Vladimíra Grégra těsně po dostavbě| Zdroj: Archív Vila podle návrhu architekta Vladimíra Grégra těsně po dostavbě| Zdroj: Archív
