Ideový návrh na stavbu ateliérové budovy AB-filmu|
Zdroj: Archív
Ideový návrh na stavbu ateliérové budovy AB-filmu|
Zdroj: Archív
Václav Havel a jeho bratr Miloš ještě jako kluci. Filmem posedlý Miloš, postaví největší filmové ateliéry ve střední Evropě. Druhý si vymyslí moderní čtvrť vysoko nad městem.|
Zdroj: Archív
Barrandovský kopec ve chvíli, kdy se na něm začínala stavět vilová čtvrť|
Zdroj: Archív
Na počátku bylo pole s čistým horizontem (pro filmaře ideální)…|
Zdroj: Archív
… na němž během roku 1932 začala růst budova ateliérů i se svou charakteristickou ústřední věží|
Zdroj: Archív
Hollywoodský filmový štáb visíval v barrandovské pracovně Martina Friče: zřejmě jako stálý zdroj inspirace|
Zdroj: Archív
Začínající Otakar Vávra, jemuž dal Miloš Havel (vpravo) první velkou pracovní příležitost. Po válce se mu režisér odvděčí zle, nedobře.|
Zdroj: Archív
Prvním filmem, který se na Barrandově natočil, byla Vražda v Ostrovní ulici v roce 1933. Vlevo od kamery sedí režisér snímku Svatopluk Innemann, kolem něj pózuje na památečním snímku celý jeho štáb.|
Zdroj: Archív
Kancelář předsedy akciové společnosti A-B Miloše Havla|
Zdroj: Archív
Léto 1935. Adina Mandlová a Hugo Haas na řece pod Barrandovem.|
Zdroj: Archív
Skokanská věž u barrandovského bazénu: téměř logo bezstarostnosti|
Zdroj: Archív
Miloš Havel se svými hvězdami: Natašou Gollovou a Adinou Mandlovou|
Zdroj: Archív
Barevný plakát lákající na Barrandovské terasy. Fungoval stoprocentně!|
Zdroj: Archív
Areál Barrandovských teras býval víkendovou Mekkou většiny Pražanů|
Zdroj: Archív
Vila podle návrhu architekta Vladimíra Grégra těsně po dostavbě|
Zdroj: Archív
Vila podle návrhu architekta Vladimíra Grégra těsně po dostavbě|
Zdroj: Archív