První památník byl odhalen už v roce 1770. Z iniciativy Marie Terezie jej nechal postavit Josef Václav z Lichtenštejna. Tento obrázek musel být součástí každé c. k. čítanky.|
Zdroj: Wikipedia
Druhý pomník připomínal hranečník a nechala ho zhotovit obec Slavíkovice. Necelý metr vysoký pískovec nevydržel ani deset let a už roku 1788 se rozlomil.|
Zdroj: Wikipedia
Třetí pomník byl monumentální jehlan vysoký 17 metrů a vznikl z podnětu moravských stavů. Jenže i ten byl zhotoven z nekvalitního pískovce a vydržel necelé čtvrt století.|
Zdroj: Wikipedia
Čtvrtý památník vzešel z iniciativy moravských stavů, vznikl v blanenské slévárně hraběte Salmy. Bytelná, šestimetrová litina zaručovala jeho nesmrtelnost. Veřejnost pomník od profesora vídeňské polytechniky Josefa Kliebera v roce 1836 přivítala jako mistrovské dílo.|
Zdroj: Wikipedia
Pátý pokus. V roce 1995 zastupitelstvo v Rousínově rozhodlo o zhotovení pomníku připomínajícího dvě císařské brázdy, ale především daleko dramatičtější historii pěti památníků.|
Zdroj: Archív autora
Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.|
Zdroj: Wikipedia
Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.|
Zdroj: Wikipedia
Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.|
Zdroj: Wikipedia