První památník byl odhalen už v roce 1770. Z iniciativy Marie Terezie jej nechal postavit Josef Václav z Lichtenštejna. Tento obrázek musel být součástí každé c. k. čítanky.| Zdroj: Wikipedia Druhý pomník připomínal hranečník a nechala ho zhotovit obec Slavíkovice. Necelý metr vysoký pískovec nevydržel ani deset let a už roku 1788 se rozlomil.| Zdroj: Wikipedia Třetí pomník byl monumentální jehlan vysoký 17 metrů a vznikl z podnětu moravských stavů. Jenže i ten byl zhotoven z nekvalitního pískovce a vydržel necelé čtvrt století.| Zdroj: Wikipedia Čtvrtý památník vzešel z iniciativy moravských stavů, vznikl v blanenské slévárně hraběte Salmy. Bytelná, šestimetrová litina zaručovala jeho nesmrtelnost. Veřejnost pomník od profesora vídeňské polytechniky Josefa Kliebera v roce 1836 přivítala jako mistrovské dílo.| Zdroj: Wikipedia Pátý pokus. V roce 1995 zastupitelstvo v Rousínově rozhodlo o zhotovení pomníku připomínajícího dvě císařské brázdy, ale především daleko dramatičtější historii pěti památníků.| Zdroj: Archív autora Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.| Zdroj: Wikipedia Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.| Zdroj: Wikipedia Patent se stal základem společenského rozvoje. Umožnil volný pohyb pracovních sil, příliv lidí do měst a byl i podmínkou pro národní obrození.| Zdroj: Wikipedia
