Revoluce v bankovnictví skončila fiaskem. Vynálezce prvních papírových peněz čekal trest smrti

2/9
Zavřít
  • První švédské bankovky (1663)
    První švédské bankovky (1663)| Zdroj: wikimedia commons
  • Bankocetle – první bankovky, ve které začali lidi věřit až pod hrozbou trestu smrti
    Bankocetle – první bankovky, ve které začali lidi věřit až pod hrozbou trestu smrti| Zdroj: Geldmuzeum
  • Stokorunovou bankovku (1931) z dob první republiky navrhl Max Švabinský
    Stokorunovou bankovku (1931) z dob první republiky navrhl Max Švabinský| Zdroj: Wikimedia
  • Prvním ryze československým platidlem se stala stokorunová státovka vydaná 15. dubna 1919
    Prvním ryze československým platidlem se stala stokorunová státovka vydaná 15. dubna 1919| Zdroj: Wikimedia
  • Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.
    Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.| Zdroj: ČNB
  • První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).
    První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).| Zdroj: ČNB
  • První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.
    První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.| Zdroj: ČNB
  • První československá státovka (1919). Do roku 1926 se o naši měnu staral Bankovní úřad ministerstva financí. Papírová platidla, která vydával, se proto nenazývala „bankovky“, nýbrž „státovky“. První státovka nové republiky – stokoruna – se do oběhu dostala 7. 7. 1919. Návrh pocházel z dílny Alfonse Muchy, kterému seděla modelem jeho manželka Marie. Na tisku se mimo jiné podílela i tiskárna Rašínových Národních listů. Takzvaná muchovka se však brzy stala obětí padělatelů, její platnost proto skončila již v lednu 1921.
    První československá státovka (1919). Do roku 1926 se o naši měnu staral Bankovní úřad ministerstva financí. Papírová platidla, která vydával, se proto nenazývala „bankovky“, nýbrž „státovky“. První státovka nové republiky – stokoruna – se do oběhu dostala 7. 7. 1919. Návrh pocházel z dílny Alfonse Muchy, kterému seděla modelem jeho manželka Marie. Na tisku se mimo jiné podílela i tiskárna Rašínových Národních listů. Takzvaná muchovka se však brzy stala obětí padělatelů, její platnost proto skončila již v lednu 1921.| Zdroj: ČNB
  • Dvacetikoruna Aloise Rašína. První bankovka vydaná Národní bankou Československa v roce 1926
    Dvacetikoruna Aloise Rašína. První bankovka vydaná Národní bankou Československa v roce 1926| Zdroj: Wikipedia.org
První švédské bankovky (1663)
Bankocetle – první bankovky, ve které začali lidi věřit až pod hrozbou trestu smrti
Stokorunovou bankovku (1931) z dob první republiky navrhl Max Švabinský
Prvním ryze československým platidlem se stala stokorunová státovka vydaná 15. dubna 1919
Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.
První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).
První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.
První československá státovka (1919). Do roku 1926 se o naši měnu staral Bankovní úřad ministerstva financí. Papírová platidla, která vydával, se proto nenazývala „bankovky“, nýbrž „státovky“. První státovka nové republiky – stokoruna – se do oběhu dostala 7. 7. 1919. Návrh pocházel z dílny Alfonse Muchy, kterému seděla modelem jeho manželka Marie. Na tisku se mimo jiné podílela i tiskárna Rašínových Národních listů. Takzvaná muchovka se však brzy stala obětí padělatelů, její platnost proto skončila již v lednu 1921.
Dvacetikoruna Aloise Rašína. První bankovka vydaná Národní bankou Československa v roce 1926