Mladá žena z národa Sojotů. Malý národ, hlásí se k němu kolem 3600 osob. Kdysi věřili, že je hříšné lovit ryby, ale od 19. století je to nezbytná součást jejich života.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Člen národa Evenků, jehož jedna polovina žije v Rusku a druhá v Číně.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Dívka z národa Oroků, kterému se říká i Uilta. Je jich už jen necelých 300. Nejstarší se narodili na Sachalinu v době, když patřil Japonsku a mají proto dodnes japonská jména.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Šamanka z Burjatské republiky.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Ulčové patří k původním obyvatelům Sibiře. Oblečení si často vyráběli z kůže ryb.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Starý Udegejec. Tento národ proslul vynikající znalostí léčivých bylin a výroby přírodních léků.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Dívka z národa Dolganů, který byl původně kočovný. Dnes tímto způsobem života žije jen minimum lidí z tohoto kmene.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Mladý muž z národa Ulčů. Jen několik desítek lidí ještě hovoří jejich původním jazykem.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Muž z národa Nivchů, kteří žijí u Ochotského moře. Je jich kolem pěti tisíc.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Příslušnice národa Čukčů. Ten čítá kolem 16 tisíc osob. Známým čukčským spisovatelem byl Jurij Rytcheu, jehož román Magická čísla vyšel česky v roce 1988.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Tato dívka pochází z národa Negidalů, kterých je kolem 500.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Muž z národa Tuvinců. Část z nich žije také v Mongolsku a Číně. Většina ale v Rusku.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Mladý muž z národa Evenů (není to stejný kmen jako Evenkové).|
Zdroj: Alexander Chimušin
Buddhistický mnich z národa Burjatů. Fotografie je z buddhistické univerzity Atsagat Datsan, která vznikla v 18. století.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Dívka z kmene Nanajců, který stále vyznává šamanismus.|
Zdroj: Alexander Chimušin
Muž, který patří k národu Tofolarů, kterým se říkalo i Karagasové.|
Zdroj: Alexander Chimušin