Agent Orange: Následky působení bojového plynu jsou dodnes postiženy 3 milióny Vietnamců

5/10
Přehled fotografií
Zavřít
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.
    Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.
    Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
    Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.
Dokumentování abnormalit pomáhá lékařům alespoň trochu pochopit, jakými nemocemi a postiženími děti trpí. Přesto často jen odhadují, co dítě vnímá či chápe.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.
Ve Vietnamu se o tzv. dioxinových dětech raději nemluví. Je to dědictví války, se kterým nejde nic moc udělat, nelze zabránit tomu, aby se podobně postižené děti dál rodily. Oficiální postoj je tedy mlčet.