Velitelství gulagů v Karagandě. Z obávané budovy, kde sídlilo náčelnictvo, je dnes muzeum.|
Zdroj: Tomáš Vlach
Dětský lágr. Přibližně takhle to vypadalo na oddělení, kde byly děti odebrané matkám v gulagu. Expozice muzea Karlag.|
Zdroj: Tomáš Vlach
Zasloužilí absolventi. Školu v Semeji, známé taky jako Semipalatinsk, pomáhali stavět za první světové války i čeští váleční zajatci, díky tomu tam mohly vystudovat celé generace.|
Zdroj: Tomáš Vlach
Táborové pryčny obvyklé v lágrech zhruba do 50. let. Expozice Karlagu.|
Zdroj: Tomáš Vlach
Uctění památky zemřelých válečných zajatců v Öskemenu (Usť-Kamenogorsk), u původního pomníku z dob první světové války, který nedávno objevili čeští pátrači|
Zdroj: Tomáš Vlach
Ulice Petropavlu (Petropavlovsku) a jedna z mála udržovaných zahrádek, starají se o ni potomci polských vysídlenců z dob druhé světové války|
Zdroj: Tomáš Vlach
Památka na české legionáře. Někdejší továrna na konzervy, kterou legionáři dobyli v noci na 31. května 1918, se dochovala takřka v původním stavu.|
Zdroj: Tomáš Vlach
Petropavl svým rázem připomíná více Sibiř než Střední Asii|
Zdroj: Tomáš Vlach
Stadión v Semeji (Semipalatinsku) na místě někdejšího pravoslavného hřbitova. Pod trávníkem a tribunami jsou pohřbeni i Češi, kteří tu zemřeli jako váleční zajatci. |
Zdroj: Tomáš Vlach
Řeka Irtyš v Semeji (Semipalatinsk). Dřív byla hojně využívána pro lodní dopravu a z Omska, který je nyní v Rusku, sem jezdily osobní lodě. Pluli na nich i Češi, plavba trvala celé týdny.|
Zdroj: Tomáš Vlach