Kostely, které se dotýkají nebes aneb Nejvyšší svatostánky světa
2
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
Nejvyšším kostelem světa je s věží dosahující výšky 161,5 metru chrám v německém Ulmu. Původně katolický dóm je od dob reformace dómem luteránské církve. Stavět se začal v gotickém slohu v roce 1377 a dokončen byl o několik století později – v roce 1890, kdy se navíc stal na jedenáct let nejvyšší stavbou světa. V roce 1901 jej však překonala radnice ve Filadelfii s výškou věže 167 metrů.
|
Zdroj: Profimedia.cz
V roce 1990 byla věřícím otevřena nejvyšší (i rozlohou největší) římskokatolická stavba na světě. Překvapí možná její umístění, nachází se totiž v hlavním městě Pobřeží slonoviny, v Yamoussoukru. Hlavním stavebním materiálem na baziliku Panny Marie Královny míru byl mramor, stavba zabírá plochu 30 000 metrů čtverečních a je vysoká 158 metrů.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Během druhé světové války na katedrálu svatého Petra v Kolíně nad Rýnem padaly bomby, přesto stavba, která se začala stavět už v roce 1248, přežila. S věží vysokou 157 metrů je tak na třetím místě našeho žebříčku. Dostavěna byla podobně jako ulmský chrám až v 19. století, což prý podnítilo i dostavbu pražské katedrály sv. Víta.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Na rozdíl od slavné katedrály Notre-Dame v Paříži, která měří pouhých 69 metrů, je ta ve francouzském Rouenu podstatně vyšší. Rouenský Notre-Dame má věž, jež dosahuje výšky 151 metrů. Původně jde o raně gotickou stavbu, věž své úctyhodné velikosti ale dosáhla až v 19. století. Rouenskou katedrálu proslavil mimo jiné Claude Monet, který ji maloval v různých fázích dne a různých ročních obdobích.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Druhou nejvyšší stavbou Hamburku a zároveň pátým nejvyšším kostelem je místní neogotický luteránský kostel svatého Mikuláše. Respektive jeho pozůstatky, které zůstaly po bombardování města v roce 1943. Poničená hlavní loď byla po válce zbourána, avšak věž vysoká 147 metrů naštěstí přežila a pravidelně z ní zní zvuky zvonkohry složené z 51 zvonků.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Vrcholně gotickou katedrálu, jejíž stavba probíhala v letech 1015 až 1439, můžete obdivovat ve Štrasburku. Vysoká je 142 metry a v její historii se najde i česká stopa. V letech 1769 až 1789 tady působil jako kapelník český skladatel František Xaver Richter.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Mezi nejvyššími kostely světa nechybí ani ty moderní. Ten 142 metrů vysoký byl dokončen v roce 2004 u našich severních sousedů, v polském městě Licheń Stary podle plánů architektky Barbary Bielecke. V bazilice Matky Boží Bolestné Královny Polska se nachází největší polský zvon a také největší varhany a jde o jedno z nejoblíbenějších poutních míst v Polsku.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Konečně osmé místo obsadil chrám papežský, tedy bazilika svatého Petra ve Vatikánu s výškou věže 138 metrů. Původní bazilika vyrostla už ve 4. století na místě, kde byl podle legendy po svém umučení pohřbený svatý Petr. Postupně však stavba chátrala, a tak vydal roku 1451 papež Mikuláš V. dekret na výstavbu chrámu nového. Od roku 1547 až do své smrti vedl stavbu samotný Michelangelo a v roce 1629 byl velkolepý svatostánek konečně dostavěn v podobě, kterou můžeme obdivovat dodnes.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Jeden ze symbolů Vídně, tedy gotická katedrála svatého Štěpána dosahuje výšky 137 metrů, což ji staví na deváté místo žebříčku. Stavba začala v roce 1137 a od roku 1469 je katedrála sídlem vídeňských biskupů. Ač svatý Štěpán přežil bombardování okolních staveb za druhé světové války, rok 1945 se mu málem stal osudným kvůli velkému požáru. Po poválečných rekonstrukcích byla opravená katedrála v roce 1952 znovu slavnostně otevřena.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Historie Nové katedrály v rakouském Linci se navzdory názvu píše už od 19. století, kdy byl v roce 1862 položen její základní kámen. S kapacitou 20 tisíc míst jde o největší dóm v Rakousku. Ve výšce ji však přesahuje zmíněná katedrála sv. Štěpána a to o pouhé dva metry. Katedrála se chlubí zejména nádhernými vitrážemi, z nichž je nejznámější tzv. linecké okno, které znázorňuje historii města.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Zavřít