Nepálští mahúti: Jak se cvičí a rozmnožují stále vzácnější sloni indičtí?
3
/
8
Přehled fotografií
Zavřít
V Nepálu žije divokých slonů jen asi sto čtyřicet a v zajetí kolem dvou set kusů.
|
Zdroj: Jana Martinková
Sloni vyžadují pravidelnou koupel a péči o kůži.
|
Zdroj: Jana Martinková
Slon indický je druhým největším suchozemským savcem hned po slonu africkém. Dosahuje výšky 3,5 m a váhy až 5000 kg.
|
Zdroj: Jana Martinková
Mahút se při sloní koupeli často ani nenamočí. Dokáže dlouhé minuty balancovat na sloním hřbetu, než si jemu svěřený macík užije potápění.
|
Zdroj: Jana Martinková
Každý den spořádá slon 15 kg potravy. Jídlo je mu podáváno v malých balíčcích, abych tlustokožec potravou šetřil.
|
Zdroj: Jana Martinková
Sloní miminko váží při porodu asi 100 kg a na vlastní nohy se postaví během hodiny. Hned potom začne sát.
|
Zdroj: Jana Martinková
Do roku 1986 pocházela většina slonů v zajetí z odchytu ve volné přírodě. Sloni narození v zajetí byli považováni za příliš nebezpečné a množit je pod vlastní střechou bylo (a je) také ekonomicky nevýhodné. Březí a kojící samice totiž nemohou pracovat až čtyři roky, po které je jejich majitel musí živit „zbůhdarma“.
|
Zdroj: Jana Martinková
S populací odhadovanou na čtyřicet tisíc kusů se asijský slon řadí mezi ohrožené druhy. Největším nebezpečím, které mu hrozí, je nedostatek místa a úbytek přirozených biotopů. Jediným skutečným nepřítelem slona je tedy člověk.
|
Zdroj: Jana Martinková
Zavřít