(HOTOVO 23.10.) Fotogalerie: Baku – město, které postavila ropa

1 / 7
Prohlédnout znovu

(HOTOVO 23.10.) Fotogalerie: Baku – město, které postavila ropa

Staré město: Historické jádro Baku najdeme ve Starém Městě, v ázerbájdžánštině známém jako İçəri Şəhər, tedy „centrum města“. Výstavba Starého Města je datována do dvanáctého století, tedy do období, kdy Baku ovládali panovníci z blízkého Širvanu. Právě v tomto období došlo k opevnění města, vybudování přístavu a výstavbě mnoha z dnes významných památek. V roce 2000 bylo Staré Město jako první ázerbájdžánská lokalita zapsáno na seznam světového dědictví UNECSO. | Profimedia.cz
Panenská věž: Jednou z nejvýznamnějších historických památek ve Starém Městě a vůbec v celém Ázerbájdžánu je Panenská věž. Třicetimetrová stavba s mohutnými zdmi z dvanáctého století původně stála přímo na břehu Kaspického moře hned vedle přírodního ropného vrtu, dnes ji od moře odděluje park. Architektura věže je fúzí arabské, perské a osmanské architektury. Architektonický význam Panenské věže snad ještě překonává význam stavby v obrazotvornosti Ázerbájdžánců – je předmětem mnoha příběhů a legend a váže se k ní například i vůbec první ázerský balet. | Profimedia.cz
Palác Širvanšáhů: Druhou dominantou Starého města je sídlo pánů z Širvánu. Palác Širvanšáhů je největším příkladem širvan-apšeronské větve ázerbájdžánské architektury. Komplex obsahuje hlavní palác, východní portál, Muradovu bránu, zbytky starých lázní, pavilon Divanhane, krypty a mauzoleum šáha Seyida Yəhya Bakuvi i šáhovu mešitu s minaretem. Výstavba paláce začala v roce začala v roce 1411 za vlády širvanšáha Ibrahima I. Stavba jednotlivých částí neprobíhala současně, přesto je pojí jednota stylu a smyslu. | Profimedia.cz
Ázerbájdžánská státní akademická opera a balet: K velkému rozvoji Baku došlo v devatenáctém a dvacátém století. Skvělým příkladem eklektické synkretické architektury z této doby je budova Ázerbájdžánské státní akademické opery a baletu z roku 1911. Právě v tomto období byl v Baku naplno rozpoután ropný boom a budova opery je jedním z výsledků rozsáhlého rozvoje města. Stavbu financoval ropný magnát Zeynalabdin Taghiyev na popud magnáta Daniela Mailova. Budovu navrhl ve směsi secese a gotiky ruský architekt Nikolaj Bajev. | Profimedia.cz
Palác Ismailiyya: Dalším příkladem široké plejády slohů aplikovaných v Baku na přelomu devatenáctého a dvacátého století je palác Ismailiyya, ve kterém dnes sídlí prezídium ázerbájdžánské Akademie věd. Budovu navrhl polský architekt Józef Płoszko ve stylu benátské gotiky. K oživení zájmu o tento sloh, který je charakteristický smíšením benátských stavebních požadavků třináctého až patnáctého století s byzantskými a islámskými vlivy, došlo ve století devatenáctém. Stavbu, která upoutá zlatavou fasádou a typickými gotickými oblouky, financoval magnát Musa Naghiyev. | Profimedia.cz
Plamenné věže: Po rozpadu Sovětského svazu prošlo Baku radikálními obměnami: tisíce budov byly srovnány se zemí výměnou za parky a zahrady a město se otevřelo moderní architektuře západního střihu. Symbolem této transformace je trojice mrakodrapů známá díky svým obrysům jako Plamenné věže. Tato symbolika není náhodná – odkazuje na bohaté nerostné zásoby Baku, přičemž ohnivé výstřely zemního plynu byly v dávných dobách považovány za symbol božského. | Profimedia.cz
Ázerbájdžánské muzeum koberců: Skutečně svérázným příkladem moderní ázerské architektury je Ázerbájdžánské muzeum koberců. Budova příhodně vyprojektovaná ve tvaru koberce na dohled Plamenným věžím v sobě skrývá největší sbírku ázerbájdžánských koberců na světě. Výroba koberců byla v Ázerbájdžánu historicky povoláním žen a mladé dívky tkaly koberce jako součást svého věna. Koberce jsou tedy důležitou součástí ázerské kultury a muzeum funguje v Baku už od roku 1967, kdy sídlilo v mešitě Juma. | Profimedia.cz

Předsednictví Rady EU je marketingová bublina. Může mít i negativní dopady na domácí politiku

56 novinek na 56. ročníku aneb Proč jet letos do Karlových Varů

Nerudová: Vláda by měla nutit lidi šetřit energie. Chci otvírat důležitá témata, třeba manželství pro všechny

Marek Stoniš: Výhledově budeme všichni šťastní

Intelektuálové do výroby! Novinářka Darina Křivánková mění počítač za Topinku

Příběh zlata, symbolu marnivosti a nenasytnosti v nové knize Ralpha Dutliho