Nástěnná malba z roku 1994 ve sklepě domu Václava Pinkavy. Osm měsíců před svou smrtí tu Jan Křesadlo vypodobnil svou širokou rodinu. Spisovatel sám na obraze figuruje jako psík s dečkou, vedený manželkou, lékařkou Evou. Detail pro záhadology: spolu s dědečkem, tedy vlastně tchánem. jsou jako jediní oba v černém. A oba v následujícím roce zemřeli.| Zdroj: Jan Mudra Křesadlova vdova, penzionovaná lékařka Eva Jenůfa Pinkavová, na renesančního muže pro Reflex zavzpomínala prostřednictvím Skypu ze svého domova v Oxfordshire (telefon trží její syn Václav Z. J. Pinkava, přihlíží autorka článku): „Já jsem do něj až do poslední chvíle byla zamilovaná. Nachytal mě na své básně… Už v roce 1955, když jsme spolu chodili, mi složil milostnou píseň, která mě naprosto oslnila. A hned ji také zharmonizoval a zazpívali jsme si ji se známými, on měl nádherný tenor. Seznámili jsme se ve sboru a sborovému zpěvu jsme byli celý život oddaní.“| Zdroj: Jan Mudra Václav Z. J. Pinkava je synem svého otce – dorůstá do jeho podoby a holduje podobným zálibám. Zde s typicky křesadlovským gestem.| Zdroj: Jan Mudra Tento portrét Jana Křesadla namaloval, prý za necelou hodinu, jeho syn Václav před patnácti lety, u příležitosti souborné výstavy výtvarného díla Jana Křesadla, jež proběhla v létě roku 2000 ve Žďáru nad Sázavou.| Zdroj: Jan Mudra Busta Jana Křesadla je dílem jeho „oscarového“ syna, Jana Pinkavy. Jednu její verzi lze vidět na Křesadlově hrobě na Vinohradském hřbitově. Zátiší dotváří autorův psací stroj, drobné bizarnosti a jeden z nejoblíbenějších ornitologických klíčů, Ptáci Waltera Černého. To u milovníka ptactva, jakým Křesadlo byl, nepřekvapí.| Zdroj: Jan Mudra Dvě tváře Václava Pinkavy staršího alias Jana Křesadla – spisovatele, polyglota, psychologa, muzikusa, výtvarníka a vůbec renesančního muže.| Zdroj: Jan Mudra Jan Křesadlo: Chi pó non vó. S umělcovými obrazy jste se v Reflexu setkali nedávno, u příležitosti publikace šestistránkové sondy kanadského výzkumníka Rosse Crockforda LSD v Česku („pouták“ na ni vizte zde: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/63895/objev-reflexu-lsd-psychoterapii-podstoupily-v-ceskoslovensku-stovky-lidi.html). Křesadlo drogu experimentálně vyzkoušel a maloval pod jejím vlivem.| Zdroj: Jan Mudra Jan Křesadlo: Ars longa, vita brevis| Zdroj: Jan Mudra Jan Křesadlo: Polyfémos. Křesadlovy levou rukou malované obrazy vyšly jako kalendář pro rok 2000, autorovy ilustrace – převážně perokresby ¬– pak často zdobí jeho knihy. Při tvorbě maleb se nechal unášet svou fantazií, několik jich vytvořil po zážitcích s LSD coby dobrovolník ve výzkumu a i jiné souvisely s jeho psychologickou praxí nebo se zálibou v antické historii a mytologii či v náboženstvích.| Zdroj: Jan Mudra Takto dědečka ztvárnil syn Václava Pinkavy, student David. Výtvarný talent se v krvi zjevně nenaředil.| Zdroj: Jan Mudra Něco z toho, co Křesadlo sepsalo.| Zdroj: Jan Mudra Po Janu Křesadlovi byla roku 2008 pojmenována ulice v Praze 10 – Hájku. „Na popud tátova nakladatele Iva Železného tu vznikly spisovatelské ulice Fischlova a Křesadlova,“ připomíná Václav Pinkava. „Ta Křesadlova je plná manažerských domečků nové generace, zcela na periferii. Oni ho sice neposlali do háje, ale do Hájku ano! Kdyby po něm pojmenovali ulici někde v centru, ztratilo by to ten fór – vždyť on byl celý život na okraji kultury a liboval si v tom.“| Zdroj: Jan Mudra
