Zvláštní vydání nejčtenějších českých novin — Národních listů. Česká veřejnost žila v následujících dnech a týdnech v přesvědčení, že se válka omezí na trestnou výpravu proti Srbsku. | Zdroj: Pražské příběhy Motorový pohřební vůz měl výklopné bočnice. Na desky, které se pod nimi vysouvaly, byly rakve upevňovány řemeny. | Zdroj: Pražské příběhy Ubytování domobrany na Loretánském náměstí. | Zdroj: Pražské příběhy Vyhlídkový vůz č. 500 při zahájení provozu v květnu 1913. Po vypuknutí bojů byly vyhlídkové jízdy z praktických i etických důvodů zastaveny a obnoveny až po dlouhých šesti letech.| Zdroj: Pražské příběhy Průvod mobilizovaných záložníků provázela přes horní Malostranské náměstí dechová hudba. | Zdroj: Pražské příběhy Poslední setkání u plotu pražských kasáren před odjezdem na frontu. V první světové válce zahynulo asi 140 tisíc mužů české národnosti na straně císaře, dalších více než pět tisíc v řadách legií.| Zdroj: Pražské příběhy Plošný odvod koní pro armádní účely způsobil po celé Praze obrovské zásobovací potíže.| Zdroj: Pražské příběhy Překládka pytlů s moukou z vlečného vozu elektrické dráhy na Ferdinandově, nyní Národní třídě.| Zdroj: Pražské příběhy Obálka knihy| Zdroj: Pražské příběhy Pro dopravu drobných nákladů bylo pak postaveno několik speciálních vozíků, které mohly jezdit jak po kolejích, tak mimo ně.| Zdroj: Pražské příběhy Čtyřicítka statečných. Skupina žen-průvodčích, které 1. prosince 1915 nastoupily do pravidelné služby v pražských tramvajích. Jedna se k slavnostnímu focení nedostavila.| Zdroj: Pražské příběhy Ženy nebyly po odchodu mužů na frontu zaměstnávány jen jako průvodčí, ale také dělnice při opravě kolejnic v dílnách Elektrických podniků.| Zdroj: Pražské příběhy Krátce po zahájení bojů byla vybudována odbočka do areálu nádraží císaře Františka Josefa I. Na fotografii je patrná budova Nového německého divadla (Státní opery). Žena stojí v ústí dnešní Vinohradské třídy.| Zdroj: Pražské příběhy Motorový vůz č. 109 z roku 1901 v Muzeu MHD. V provozu s cestujícími byl do roku 1928, poté upraven k broušení kolejnic a provozován až do roku 1967. Nyní odpovídá jeho stav provozu na konci první světové války.| Zdroj: Pražské příběhy Spodní část Václavského náměstí s křižovatkou Můstek v roce 1917| Zdroj: Pražské příběhy
