Kdo zavraždil šestnáctiletého Václava III. a ukončil tak vládu Přemyslovců? Byl to durynský rytíř Konrád?

2/6
Přehled fotografií
Zavřít
  • Na trůně s atributy moci Václav III. vystupuje na majestátní straně své mincovní pečeti.
    Na trůně s atributy moci Václav III. vystupuje na majestátní straně své mincovní pečeti. | Zdroj: Státní okresní archiv Olomouc
  • Kromě známých a také písemně zachycených hradů a hrádků jsou po Čechách i Moravě roztroušeny desítky opevněných poloh, které se často nedaří typově ani historicky zařadit. Patří k nim i zbytky skalního „hrádku“ nad Turnovem zvaného Kozlov nebo Chlum a spojovaného s 13. stoletím.
    Kromě známých a také písemně zachycených hradů a hrádků jsou po Čechách i Moravě roztroušeny desítky opevněných poloh, které se často nedaří typově ani historicky zařadit. Patří k nim i zbytky skalního „hrádku“ nad Turnovem zvaného Kozlov nebo Chlum a spojovaného s 13. stoletím. | Zdroj: Josef Žemlička
  • Zavraždění Václava III. vyvolalo mnoho dohadů. Jednu ze spíše pouťových představ nabízí kresba z konce 19. století.
    Zavraždění Václava III. vyvolalo mnoho dohadů. Jednu ze spíše pouťových představ nabízí kresba z konce 19. století. | Zdroj: Převzato z J. Lacina, Česká kronika, Praha 1893
  • Jedno z mála vyobrazení Václava III., právě když se z Uher vrací do Čech. Výjev vtěsnaný do iniciály P ztělesňuje jeho neúspěch v zemi sv. Štěpána.
    Jedno z mála vyobrazení Václava III., právě když se z Uher vrací do Čech. Výjev vtěsnaný do iniciály P ztělesňuje jeho neúspěch v zemi sv. Štěpána. | Zdroj: Uherská obrazová kronika, fol 64
  • K přední kutnohorské rodině patřili Ruthardovci. Ve druhé polovině 14. století si v chrámu sv. Jakuba v Kutné Hoře zřídili vlastní kapli, v jejímž svorníku se objevil ruthardovský znak.
    K přední kutnohorské rodině patřili Ruthardovci. Ve druhé polovině 14. století si v chrámu sv. Jakuba v Kutné Hoře zřídili vlastní kapli, v jejímž svorníku se objevil ruthardovský znak. | Zdroj: Jaroslav Alt
  • Po řadě za sebou defilují v jihlavském rukopisu Zbraslavské kroniky ženy přemyslovských králů: Kunhuta Haličská, Guta Habsburská a Alžběta Rejčka, obě poslední spojené s Václavem II. Dvě koruny nese Alžběta, byla též polskou královnou.
    Po řadě za sebou defilují v jihlavském rukopisu Zbraslavské kroniky ženy přemyslovských králů: Kunhuta Haličská, Guta Habsburská a Alžběta Rejčka, obě poslední spojené s Václavem II. Dvě koruny nese Alžběta, byla též polskou královnou. | Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava
Na trůně s atributy moci Václav III. vystupuje na majestátní straně své mincovní pečeti.
Kromě známých a také písemně zachycených hradů a hrádků jsou po Čechách i Moravě roztroušeny desítky opevněných poloh, které se často nedaří typově ani historicky zařadit. Patří k nim i zbytky skalního „hrádku“ nad Turnovem zvaného Kozlov nebo Chlum a spojovaného s 13. stoletím.
Zavraždění Václava III. vyvolalo mnoho dohadů. Jednu ze spíše pouťových představ nabízí kresba z konce 19. století.
Jedno z mála vyobrazení Václava III., právě když se z Uher vrací do Čech. Výjev vtěsnaný do iniciály P ztělesňuje jeho neúspěch v zemi sv. Štěpána.
K přední kutnohorské rodině patřili Ruthardovci. Ve druhé polovině 14. století si v chrámu sv. Jakuba v Kutné Hoře zřídili vlastní kapli, v jejímž svorníku se objevil ruthardovský znak.
Po řadě za sebou defilují v jihlavském rukopisu Zbraslavské kroniky ženy přemyslovských králů: Kunhuta Haličská, Guta Habsburská a Alžběta Rejčka, obě poslední spojené s Václavem II. Dvě koruny nese Alžběta, byla též polskou královnou.