Čo vy si predstavujetě pod takým slovom čechoslovakismus? Studie o státně občanském konceptu, jenž se neosvědčil

1/7
Přehled fotografií
Zavřít
  • „Chycen na slovenských hruškách“ a „Nestranný bratřík“. Prvá karikatúra znázorňuje Svetozára Hurbana Vajanského, ako tresce Jana Herbena. Vajanský bol i v českom prostredí známy svojím antisemitizmom, kým Herben bol počas hilsneriády napádaný ako najbližší spolupracovník „ochrancu Židov“ T. G. Masaryka. Druhá karikatúra sa pohráva so stereotypom „židovského žurnalistu“, ktorý v národnostnom konflikte drží stranu Nemcom.
    „Chycen na slovenských hruškách“ a „Nestranný bratřík“. Prvá karikatúra znázorňuje Svetozára Hurbana Vajanského, ako tresce Jana Herbena. Vajanský bol i v českom prostredí známy svojím antisemitizmom, kým Herben bol počas hilsneriády napádaný ako najbližší spolupracovník „ochrancu Židov“ T. G. Masaryka. Druhá karikatúra sa pohráva so stereotypom „židovského žurnalistu“, ktorý v národnostnom konflikte drží stranu Nemcom.| Zdroj: Foto © Převzato z Šípy 12, 1899, č. 38, archiv autora (Miloslav Szabó)
  • Obálka brožovaného vydání „románu“ Za ideou, prvního svazku Kálalových „Sebraných spisů slovakofilských“. Didakticky toporný text někdejšího propagátora česko-slovenského sbližování ještě v roce 1930 pracuje se stereotypem osvobození Slováků (zde v roli „slovanského Prométhea“) prostřednictvím české duchovní osvěty, ovšemže v husitském hávu.
    Obálka brožovaného vydání „románu“ Za ideou, prvního svazku Kálalových „Sebraných spisů slovakofilských“. Didakticky toporný text někdejšího propagátora česko-slovenského sbližování ještě v roce 1930 pracuje se stereotypem osvobození Slováků (zde v roli „slovanského Prométhea“) prostřednictvím české duchovní osvěty, ovšemže v husitském hávu.| Zdroj: Nakladatelství NLN
  • Titulní stránka časopisu Dobrý den při příležitosti prezidentových osmdesátin v roce 1930.
    Titulní stránka časopisu Dobrý den při příležitosti prezidentových osmdesátin v roce 1930.| Zdroj: Nakladatelství NLN
  • První Štúrův malovaný portrét byl zhotoven v roce 1872 na základě objednávky Matice slovenské. Autorem je Jozef Božetech Klemens a obraz je v současnosti umístěný v expozici Slovenského národního literárního muzea Matice slovenské v Martině.
    První Štúrův malovaný portrét byl zhotoven v roce 1872 na základě objednávky Matice slovenské. Autorem je Jozef Božetech Klemens a obraz je v současnosti umístěný v expozici Slovenského národního literárního muzea Matice slovenské v Martině.| Zdroj: Foto © Slovenské národní literární muzeum Matice slovenské v Martině
  • Titulná strana časopisu Prúdy s anketou o československej vzájomnosti, ktorá síce prebehla v roku 1914, ale uverejniť ju bolo možné až v roku 1919.
    Titulná strana časopisu Prúdy s anketou o československej vzájomnosti, ktorá síce prebehla v roku 1914, ale uverejniť ju bolo možné až v roku 1919.| Zdroj: Foto © Převzato z Prúdy 5, 1914–1919, č. 9–10, s. 1
  • Slavnostní průvod u cesty prezidenta Masaryka na Slovensku.
    Slavnostní průvod u cesty prezidenta Masaryka na Slovensku.| Zdroj: Foto © Převzato z Dobrý den 4, 1930, č. 4, s. 1, archiv autora (Miroslav Michela)
  • Obálka Čechoslovakismu
    Obálka Čechoslovakismu| Zdroj: Nakladatelství NLN
„Chycen na slovenských hruškách“ a „Nestranný bratřík“. Prvá karikatúra znázorňuje Svetozára Hurbana Vajanského, ako tresce Jana Herbena. Vajanský bol i v českom prostredí známy svojím antisemitizmom, kým Herben bol počas hilsneriády napádaný ako najbližší spolupracovník „ochrancu Židov“ T. G. Masaryka. Druhá karikatúra sa pohráva so stereotypom „židovského žurnalistu“, ktorý v národnostnom konflikte drží stranu Nemcom.
Obálka brožovaného vydání „románu“ Za ideou, prvního svazku Kálalových „Sebraných spisů slovakofilských“. Didakticky toporný text někdejšího propagátora česko-slovenského sbližování ještě v roce 1930 pracuje se stereotypem osvobození Slováků (zde v roli „slovanského Prométhea“) prostřednictvím české duchovní osvěty, ovšemže v husitském hávu.
Titulní stránka časopisu Dobrý den při příležitosti prezidentových osmdesátin v roce 1930.
První Štúrův malovaný portrét byl zhotoven v roce 1872 na základě objednávky Matice slovenské. Autorem je Jozef Božetech Klemens a obraz je v současnosti umístěný v expozici Slovenského národního literárního muzea Matice slovenské v Martině.
Titulná strana časopisu Prúdy s anketou o československej vzájomnosti, ktorá síce prebehla v roku 1914, ale uverejniť ju bolo možné až v roku 1919.
Slavnostní průvod u cesty prezidenta Masaryka na Slovensku.
Obálka Čechoslovakismu