Dagmar Pecková obdržela v roce 1999 za roli v Bizetově Carmen, inscenované na scéně Národního divadla, Cenu Thálie v oboru opera| Zdroj: Nguyen Phuong Thao „Co já jsem si s režiséry užila – velká gesta, velká moderna, velké nápady, ale nikoho nenapadne, že u toho člověk musí zpívat,“ říká Dagmar Pecková v roce 2017 během rozhovoru pro Reflex| Zdroj: Nguyen Phuong Thao Při focení pro Reflex vznikly i tyto překvapivé fotografie| Zdroj: Nguyen Phuong Thao Mezzosopranistku Dagmar Peckovou z nelehkého období, kdy ji doběhl syndrom vyhoření, dostala „droga“ jménem Kurt Weill. Celé dva roky strávila studiem písní, odkupem autorských práv a psaním nástinu scénáře k představení Wanted!| Zdroj: archív Dagmar Peckové „Weill je droga, lidi si myslí, že ho neznají, ale znají – stačí říct Mackie Messer.“ Převleky, znovunalezený hlas a Weillova hudba – to je představení Wanted!, na němž nechala Pecková 24 měsíců života. Výsledek? Sedmnáct pražských Luceren, každý večer dvanáct sólových věcí| Zdroj: Nguyen Phuong Thao V roce 2015 vydala Dagmar Pecková ve vydavatelství Supraphon album Hříšnice s áriemi osudových hrdinek, jako jsou Máří Magdalena, Herodiada, Dalila, Médea, Elektra či Salomé. „Toto album bylo vlastně součástí duševní rehabilitace – cizí ego, cizí hřích. Dokonalá katarze.“| Zdroj: Petr Kurečka Focení pro poslední vánoční turné v prosinci 2018, na kterém se souborem Musica Bohemica pod vedením dirigenta Jaroslava Krčka propagovala novou desku Nativitas (Zrození). Program byl sestavený z nejkrásnějších českých a moravských vánočních koled a písní staré Evropy| Zdroj: Petr Kurečka Jan Jiráň pro Dagmar Peckovou a Báru Hrzánovou napsal činoherní Carmen. Ten nápad vychází z paradoxu, že na konci století zpívala Dagmar Pecková Bizeta v Národním a Bára Hrzánová v malinkém divadélku v Řeznické| Zdroj: archív Dagmar Peckové
