1943 - První československá snajperka se ke svému »řemeslu« dostala vlastně náhodou.| Zdroj: Pro Aha! – Petr Podroužek, ara Jako zdravotní sestra během druhé světové války.| Zdroj: Pro Aha! – Petr Podroužek, ara Známá fotografi e paní Marie přímo z fronty.| Zdroj: Pro Aha! – Petr Podroužek, ara Kdyby si měla Marie na uniformu pověsit všechna vyznamenání, která dostala, nejspíš by je ani neunesla. Nejvíce si ale cení Řádu bílého lva, který dostala poměrně nedávno.| Zdroj: Pro Aha! – Petr Podroužek, ara Paní Marie v plukovnické uniformě a se zbraní, kterou za války používala. Dnes ji sotva unese.| Zdroj: Pro Aha! – Petr Podroužek, ara Odstřelovačka čekala mnohdy i v mrazu a sněhových závějích, než splnila úkol| Zdroj: Blesk – Petr Merta a archiv Marie Lastovecké Plukovnice Lastovecká si ještě dnes ráda potěžká odstřelovačskou pušku. „Střílet bych už ale nemohla, zpětný náraz by mi určitě zlomil rameno. Už to není jako tehdy. Na frontě jsem s puškou vydržela ležet spoustu hodin třeba i v blátě a ve vodě, když jsem čekala na svůj cíl.“| Zdroj: Blesk – Petr Merta a archiv Marie Lastovecké Na setkání elitních armádních odstřelovačů vidí Marii Lastoveckou vždy velmi rádi. I »kozu« pro střelbu, kde není jiná opora, než lidské tělo, jí rádi předvedou.| Zdroj: Blesk – Petr Merta a archiv Marie Lastovecké Palebnou čáru odstřelovačů, kteří se chystají změřit síly, kontroluje plukovnice ve výslužbě...| Zdroj: Blesk – Petr Merta a archiv Marie Lastovecké ...a u terčů, kde hodnotí jednotlivé zásahy snajperů| Zdroj: Blesk – Petr Merta a archiv Marie Lastovecké
