Lékařské vyšetření.| Zdroj: Ernest Cole Umývárny v jednom z dolů.| Zdroj: Ernest Cole Černoši, kteří měli nároky, odchází z dolu s výpovědí v ruce. Vlevo, ještě v kmenovém oblečení, přichází náhrada.| Zdroj: Ernest Cole Pokoj služebné. Noviny místo koberce, krabice od ovoce jako stůl i židle.| Zdroj: Ernest Cole Žáci se učí psát. Nákup nábytku pro černošské školy nebyl pro tehdejší vládu velkou prioritou.| Zdroj: Ernest Cole Cestování vlakem.| Zdroj: Ernest Cole Relokace z Eersterust do Mamelodi.| Zdroj: Ernest Cole Výběr správného vlaku bylo umění, protože často nebyly nijak označeny. A když už byly, značení bylo často chybné. Černochy přebíhající koleje pak čas od času přejel spěšný vlak.| Zdroj: Ernest Cole Piknik (1960).| Zdroj: Ernest Cole „Spíme, kde se dá. V kanalizaci, na smetišti, kdekoliv,“ přiznali chvějící se chlapci Coleovi poté, co je našel za chladného rána v parku.| Zdroj: Ernest Cole Lavičky byly pouze pro bílé, což bylo na každé z nich napsané. Lavičky pro černochy v Johannesburgu nebyly. Černoši seděli na obrubníku.| Zdroj: Ernest Cole Zadržení černoši, kteří byli nalezeni v oblasti města vyhrazené bělochům.| Zdroj: Ernest Cole Černošské děti žebrající o drobné. Procházející muž pro ně neměl pochopení.| Zdroj: Ernest Cole Okradený běloch.| Zdroj: Ernest Cole Přepážka pro "ne-Evropany".| Zdroj: Ernest Cole Železniční zastávka ve špičce.| Zdroj: Ernest Cole Služebné musely být k dispozici 24 hodin denně. Volno měly jen jedno odpoledne v týdnu.| Zdroj: Ernest Cole Toalety jen pro bílé.| Zdroj: Ernest Cole
