Vlajka Vojtěcha Preissiga, 1918. Mezi první symboly dosud neexistujícího státu Čechů a Slováků patřily vlajky navržené v letech první světové války ve Spojených státech amerických. Pro silnou krajanskou komunitu navrhl vlajku významný výtvarník Vojtěch Preissig, proslulý zejména souborem propagačních plakátů pro československý zahraniční odboj. Spolu s M. R. Štefánikem vytvořili vlajku tvořenou čtyřmi hvězdami (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) a pruhy, obdobně jako je tomu u vlajky Spojených států. Byla používána jako vlajka zahraničního odboje a v roce 1919 se o ní uvažovalo i jako o státní vlajce.| Zdroj: VHÚ Jaroslav Jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.| Zdroj: VHÚ Jaroslav Benda, návrh prezidentské vlajky, 1919| Zdroj: VHÚ Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.| Zdroj: VHÚ Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.| Zdroj: VHÚ Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.| Zdroj: VHÚ Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.| Zdroj: VHÚ František Kupka, návrh státní vlajky, 1919. Jeden z tvůrců českého moderního umění, František Kupka, vytvořil čtyři akvarelové kresby ve slovanských barvách. Jeho kombinace barevných pruhů, které používalo na svých symbolech více evropských států, byly právě z tohoto důvodu členy znakové komise zamítnuty.| Zdroj: VHÚ Štefánikův návrh československé vlajky, 1919. Patrně nejznámějším praporem užívaným v letech první světové války československými legiemi se stal tzv. Štefánikův prapor. Prapor navržený M. R. Štefánikem byl používán Československou národní radou a po návštěvě Štefánika u československého vojska na Sibiři v roce 1918 i jako československý válečný prapor.| Zdroj: VHÚ Vlajka čs. krajanů ve Filadelfii, 1918. Činnost krajanských spolků ve Spojených státech, která měla obrovský význam pro propagaci budoucího státu, dala vzniknout řadě zajímavých návrhů budoucí symboliky. Jedním z nejzajímavějších výsledků je unikátní exemplář vlajky, používaný během první světové války krajany ve Filadelfii. Vlajka se velice blíží Kursovu návrhu, z něhož vzešla definitivní podoba československé vlajky. Na modrém klínu jsou navíc doplněny symbolické hvězdy, jež dle amerického způsobu označují jednotlivé historické země.| Zdroj: VHÚ I takto mohla vypadat československá státní vlajka.| Zdroj: VHÚ Vlajka potřísněná krví, 1968. Jedním ze symbolů sovětské okupace Československa v srpnu 1968 se staly československé vlajky vyvěšené v ulicích měst u příležitosti oslav 24. výročí Slovenského národního povstání. Převratné události jim však vtiskly nový, aktuální význam – lidé je snímali z pouliční výzdoby a nosili v čele protestních průvodů nebo jimi přikrývali těla obětí.| Zdroj: VHÚ Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.| Zdroj: VHÚ Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.| Zdroj: VHÚ Vlajka čs. krajanů v Chicagu 1914. Jedním z center českých a slovenských vlastenců v USA bylo tradičně město Chicago. Prapor, či spíše vývěsku Podpůrného a vzdělávacího spolku chicagských Čechů vytvořil krajan Hamous při příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře v listopadu 1914. Motiv hvězd a pruhů, připomínající vlajku USA, symbolizuje jednotlivé historické země. Autor se ukázal nevědomky jako zdatný vizionář, když vytvořil – měsíc před odchodem T. G. Masaryka do exilu – patrně nejstarší doklad hovořící o budoucí Československé republice.| Zdroj: VHÚ Vlajka paní Tingley, 1912. Bílo-červená vlajka byla dlouhá léta používána jako jeden ze symbolů českých zemí. V roce 1913 ji ušila i Katherine Tingley, spoluzakladatelka americké mystické Theosofické společnosti (pozdějšího základu pro formování esoteriky). Vlajka byla použita na mírové konferenci ve Švédsku, kde zastupovala český národ. V roce 1919 ji K. Tingley předala veliteli 5. transportu čs. legií z lodi Archer, plujícího do Evropy přes USA. Prvního oficiálního vyvěšení se československá bílo-červená vlajka dočkala 18. října 1918, kdy byla vztyčena ve Washingtonu na domě, v němž bydlel T. G. Masaryk. Téhož dne předal představitelům USA Prohlášení nezávislosti československého národa, tzv. Washingtonskou deklaraci.| Zdroj: VHÚ
