Fotogalerie českých praporů, vlajek a znaků od Přemysla Otakara I. po minulé století

1/16
Prohlédnout znovu

Fotogalerie českých praporů, vlajek a znaků od Přemysla Otakara I. po minulé století

Vlajka Vojtěcha Preissiga, 1918. Mezi první symboly dosud neexistujícího státu Čechů a Slováků patřily vlajky navržené v letech první světové války ve Spojených státech amerických. Pro silnou krajanskou komunitu navrhl vlajku významný výtvarník Vojtěch Preissig, proslulý zejména souborem propagačních plakátů pro československý zahraniční odboj. Spolu s M. R. Štefánikem vytvořili vlajku tvořenou čtyřmi hvězdami (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) a pruhy, obdobně jako je tomu u vlajky Spojených států. Byla používána jako vlajka zahraničního odboje a v roce 1919 se o ní uvažovalo i jako o státní vlajce.
Vlajka Vojtěcha Preissiga, 1918. Mezi první symboly dosud neexistujícího státu Čechů a Slováků patřily vlajky navržené v letech první světové války ve Spojených státech amerických. Pro silnou krajanskou komunitu navrhl vlajku významný výtvarník Vojtěch Preissig, proslulý zejména souborem propagačních plakátů pro československý zahraniční odboj. Spolu s M. R. Štefánikem vytvořili vlajku tvořenou čtyřmi hvězdami (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) a pruhy, obdobně jako je tomu u vlajky Spojených států. Byla používána jako vlajka zahraničního odboje a v roce 1919 se o ní uvažovalo i jako o státní vlajce. | VHÚ
Jaroslav Jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.
Jaroslav Jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další. | VHÚ
Jaroslav Benda, návrh prezidentské vlajky, 1919
Jaroslav Benda, návrh prezidentské vlajky, 1919 | VHÚ
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky. | VHÚ
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky. | VHÚ
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky. | VHÚ
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky.
Vojtěch Preissig, návrhy státní vlajky, 1919. Vojtěch Preissig vycházel ve svých návrzích z tvorby pro zahraniční odboj v letech války. Obdobně tomu bylo i v případě vedoucího výtvarné skupiny Památníku odboje, kapitána francouzských legií a jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků, Františka Kupky. | VHÚ
František Kupka, návrh státní vlajky, 1919. Jeden z tvůrců českého moderního umění, František Kupka, vytvořil čtyři akvarelové kresby ve slovanských barvách. Jeho kombinace barevných pruhů, které používalo na svých symbolech více evropských států, byly právě z tohoto důvodu členy znakové komise zamítnuty.
František Kupka, návrh státní vlajky, 1919. Jeden z tvůrců českého moderního umění, František Kupka, vytvořil čtyři akvarelové kresby ve slovanských barvách. Jeho kombinace barevných pruhů, které používalo na svých symbolech více evropských států, byly právě z tohoto důvodu členy znakové komise zamítnuty. | VHÚ
Štefánikův návrh československé vlajky, 1919. Patrně nejznámějším praporem užívaným v letech první světové války československými legiemi se stal tzv. Štefánikův prapor. Prapor navržený M. R. Štefánikem byl používán Československou národní radou a po návštěvě Štefánika u česko­slovenského vojska na Sibiři v roce 1918 i jako československý válečný prapor.
Štefánikův návrh československé vlajky, 1919. Patrně nejznámějším praporem užívaným v letech první světové války československými legiemi se stal tzv. Štefánikův prapor. Prapor navržený M. R. Štefánikem byl používán Československou národní radou a po návštěvě Štefánika u česko­slovenského vojska na Sibiři v roce 1918 i jako československý válečný prapor. | VHÚ
Vlajka čs. krajanů ve Filadelfii, 1918. Činnost krajanských spolků ve Spojených státech, která měla obrovský význam pro propagaci budoucího státu, dala vzniknout řadě zajímavých návrhů budoucí symboliky. Jedním z nejzajímavějších výsledků je unikátní exemplář vlajky, používaný během první světové války krajany ve Filadelfii. Vlajka se velice blíží Kursovu návrhu, z něhož vzešla definitivní podoba československé vlajky. Na modrém klínu jsou navíc doplněny symbolické hvězdy, jež dle amerického způsobu označují jednotlivé historické země.
Vlajka čs. krajanů ve Filadelfii, 1918. Činnost krajanských spolků ve Spojených státech, která měla obrovský význam pro propagaci budoucího státu, dala vzniknout řadě zajímavých návrhů budoucí symboliky. Jedním z nejzajímavějších výsledků je unikátní exemplář vlajky, používaný během první světové války krajany ve Filadelfii. Vlajka se velice blíží Kursovu návrhu, z něhož vzešla definitivní podoba československé vlajky. Na modrém klínu jsou navíc doplněny symbolické hvězdy, jež dle amerického způsobu označují jednotlivé historické země. | VHÚ
I takto mohla vypadat československá státní vlajka.
I takto mohla vypadat československá státní vlajka. | VHÚ
Vlajka potřísněná krví, 1968. Jedním ze symbolů sovětské okupace Československa v srpnu 1968 se staly československé vlajky vyvěšené v ulicích měst u příležitosti oslav 24. výročí Slovenského národního povstání. Převratné události jim však vtiskly nový, aktuální význam – lidé je snímali z pouliční výzdoby a nosili v čele protestních průvodů nebo jimi přikrývali těla obětí.
Vlajka potřísněná krví, 1968. Jedním ze symbolů sovětské okupace Československa v srpnu 1968 se staly československé vlajky vyvěšené v ulicích měst u příležitosti oslav 24. výročí Slovenského národního povstání. Převratné události jim však vtiskly nový, aktuální význam – lidé je snímali z pouliční výzdoby a nosili v čele protestních průvodů nebo jimi přikrývali těla obětí. | VHÚ
Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.
Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další. | VHÚ
Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další.
Jaroslav jareš, Návrhy státní vlajky, 1919. Znaková komise se věnovala problematice státní vlajky poprvé 1. dubna 1919. V květnu se do diskuse zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), v jehož plénu zasedaly známé osobnosti, jako architekt Josef Gočár, výtvarníci František Kupka, Václav Špála a další. | VHÚ
Vlajka čs. krajanů v Chicagu 1914. Jedním z center českých a slovenských vlastenců v USA bylo tradičně město Chicago. Prapor, či spíše vývěsku Podpůrného a vzdělávacího spolku chicagských Čechů vytvořil krajan Hamous při příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře v listopadu 1914. Motiv hvězd a pruhů, připomínající vlajku USA, symbolizuje jednotlivé historické země. Autor se ukázal nevědomky jako zdatný vizionář, když vytvořil – měsíc před odchodem T. G. Masaryka do exilu – patrně nejstarší doklad hovořící o budoucí Československé republice.
Vlajka čs. krajanů v Chicagu 1914. Jedním z center českých a slovenských vlastenců v USA bylo tradičně město Chicago. Prapor, či spíše vývěsku Podpůrného a vzdělávacího spolku chicagských Čechů vytvořil krajan Hamous při příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře v listopadu 1914. Motiv hvězd a pruhů, připomínající vlajku USA, symbolizuje jednotlivé historické země. Autor se ukázal nevědomky jako zdatný vizionář, když vytvořil – měsíc před odchodem T. G. Masaryka do exilu – patrně nejstarší doklad hovořící o budoucí Československé republice. | VHÚ
Vlajka paní Tingley, 1912. Bílo-červená vlajka byla dlouhá léta používána jako jeden ze symbolů českých zemí. V roce 1913 ji ušila i Katherine Tingley, spoluzakladatelka americké mystické Theosofické společnosti (pozdějšího základu pro formování esoteriky). Vlajka byla použita na mírové konferenci ve Švédsku, kde zastupovala český národ. V roce 1919 ji K. Tingley předala veliteli 5. transportu čs. legií z lodi Archer, plujícího do Evropy přes USA. Prvního oficiálního vyvěšení se československá bílo-červená vlajka dočkala 18. října 1918, kdy byla vztyčena ve Washingtonu na domě, v němž bydlel T. G. Masaryk. Téhož dne předal představitelům USA Prohlášení nezávislosti československého národa, tzv. Washingtonskou deklaraci.
Vlajka paní Tingley, 1912. Bílo-červená vlajka byla dlouhá léta používána jako jeden ze symbolů českých zemí. V roce 1913 ji ušila i Katherine Tingley, spoluzakladatelka americké mystické Theosofické společnosti (pozdějšího základu pro formování esoteriky). Vlajka byla použita na mírové konferenci ve Švédsku, kde zastupovala český národ. V roce 1919 ji K. Tingley předala veliteli 5. transportu čs. legií z lodi Archer, plujícího do Evropy přes USA. Prvního oficiálního vyvěšení se československá bílo-červená vlajka dočkala 18. října 1918, kdy byla vztyčena ve Washingtonu na domě, v němž bydlel T. G. Masaryk. Téhož dne předal představitelům USA Prohlášení nezávislosti československého národa, tzv. Washingtonskou deklaraci. | VHÚ