František Kriegel jako lékař. Když později, po sovětské okupaci, pracoval v pražské Thomayerově nemocnici, nasadila na něj Státní bezpečnost hned několik agentů.| Zdroj: ČTK František Kriegel podepsal Chartu 77 a až do své smrti v roce 1979 patřil k hlavním iniciátorům opozičního hnutí v Československu. Na snímku z roku 1978 s Václavem Havlem.| Zdroj: ČTK / Oldřich Pícha Jaro 1968: František Kriegel byl právě zvolen předsedou Národní fronty. Gratuluje mu první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček.| Zdroj: ČTK / Oldřich Pícha František Kriegel| Zdroj: Sedm pražských dnů Vasil Biľak a Gustáv Husák – muži, kteří pohřbili Pražské jaro| Zdroj: ČTK / Jiří Finda Říjen 1968: Pouze čtyři poslanci Národního shromáždění hlasují proti zákonu o dočasném pobytu sovětských vojsk na československém území. František Kriegel je jedním z nich.| Zdroj: Vladimír Lammer Riva Kriegelová. Také její život by vydal na román. Narodila se na území dnešního Běloruska, ve dvacátých letech odjela žít do kibucu v Palestině. Vrátila se a po okupaci zapojila do odboje. Byla zatčena spolu s Fučíkem (nikdy mu neodpustila, že tehdy nestřílel a zavinil tak prozrazení ostatních), následovaly koncentrační tábory a po válce seznámení a sňatek s Františkem Krieglem.| Zdroj: ČTK Kriegel byl také jedním ze čtyř poslanců, kteří v říjnu 1968 odmítli hlasovat pro pobyt sovětských vojsk v zemi.| Zdroj: ČTK
