Mixér
6
/
11
Přehled fotografií
Zavřít
Dílo týdne: Richard Štípl Finále. Instalaci Finále popisuje v Praze žijící padesátiletý sochař, který umění vystudoval v emigraci v kanadském Ontariu, jako „pohled do světa vyskládaného z různých příběhů – každá socha má ten svůj, vlastně jde svým způsobem o zúčtování“. Sochy Richarda Štípla, stejně jako projekce a malby Josefa Zlámala, můžete vidět od minulého týdne na výstavě East of Eden v Museu Montanelli na Malé Straně.
|
Zdroj: Archív
Libeňské bohyně. Bestseller Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně nemá jednoznačnou pověst. Vedle převládajícího nadšení jsem (Erml) zaznamenal názory, že se jedná o silně přeceněnou prózu, literárně nezáživnou. Stejný osud patrně potká dramatizaci režiséra Michala Langa v Divadle pod Palmovkou. Poctivá i nápaditá režijní práce až příliš respektuje komplikovanější časovou strukturu předlohy. Nebýt projekce letopočtů, divák by v příběhu zabloudil. Jediné, na čem se ale jistě všichni shodnou, je mimořádný herecký výkon Terezy Dočkalové.
|
Zdroj: Archív
Výrok týdne: Zeman? Zrádce Havlova odkazu. „Jeho osobu a jeho chování považuju za zradu odkazu Václava Havla. Kdyby jeho jednání bylo nějak opodstatněné, budiž, ale připadá mi jako člověk velmi hloupý, bez kulturního rozhledu, podlézající Rusku i Číně. Miloš Zeman dnes a denně svými výroky a jednáním popírá zásadní hodnoty, které bychom se měli snažit uchovávat, a ne je jako on pošlapávat. Nechápu, jak si ho mohla většina vás Čechů zvolit za svého prezidenta – nějak si neumím představit, proč o něm smýšlejí dobře.“ Liao I-wu, čínský spisovatel (mj. Hovory se spodinou a Kulky a opium) a disident, na plzeňském Světě knihy několikrát zopakoval, co si myslí o Miloši Zemanovi. Výše uvedený výrok pronesl v rozhovoru s Reflexem.
|
Zdroj: Archív
Bez hitu do popu nelez. Americká zpěvačka a herečka Charlyn Marshallová, známá jako Cat Power, vydá v říjnu po šesti letech nové album Wanderer. To nevyjde u jejího dosavadního vydavatelství Matador, ale pod značkou Domino. Zpěvačka se nechala slyšet, že ke změně se rozhodla poté, co byla vydavatelem nucena k větší hitovosti a producentským zásahům, které „by z ní udělaly další Adele“. Milým paradoxem je, že album nakonec bude obsahovat společnou skladbu s Lanou Del Rey.
|
Zdroj: Archív
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI). Jsou různé cykly. Jdou rok za rokem, měsíc za měsícem. Některé se zkracují a mění. Třeba docela osvědčený, čtyřtaktní (jaro, léto, podzim, zima), zdá se být nahrazován dvoutaktním. Léto, zima. A potom je tu ráno, den a noc, který lze taky nahradit. Ten rytmus určují drogy, konkrétně kafe. Takže je to kafe, kafe, kafe... Obrázek, který může tento oblíbený cyklus ilustrovat, nakreslil Christoph Niemann.
|
Zdroj: Archív
Báseň týdne Oświęczim-Brzezinka Procházím branou do koncentračního tábora. Již jsem si prohlédl prodejnu suvenýrů – trička s pecemi, pohledy s nápisem Arbeit macht frei! Jsem ponořen v každém centimetru zdi a zaražen a mlčící utíkám pryč, šťastný, že zase mohu odejít, v čase, který si sám určím. Svobodně nasednout do svého německého auta a odjet do nejbližšího supermarketu. Zapomenout na vše při očistném obřadu nakupování. Čaj za Sáru, salám za Izáka, chléb za Jákoba, čokoláda za Chaima… Ewald Murrer, alias Michal Wernisch (*1964), vydal další sbírku básní, a to v Argu. Jmenuje se Tma se mne dotýkala a ne, ani tentokrát není optimistická. Nejen houbaři a trampové na sklonku babího léta ocení její vše prostupující motto: „Až se do tebe zakousne ďábel, / vezmi vatu, polij ji petrolejem, / potírej ďábla, / a opatrně ho vykruť / proti směru hodinových ručiček.“
|
Zdroj: Archív
Zdroj: Archív
GIBSONOVA BANDA. Mel Gibson bude režírovat remake zásadního westernu Divoká banda (The Wild Bunch), který v roce 1969 natočil Sam Peckinpah. Divoká banda patří k základním kamenům moderního akčního filmu a remake může být už jenom horší. Remake je přitom ve hře od roku 2011, kdy se jej měl chopit režisér Tony Scott; ale po jeho sebevraždě se látka dostala až k Willu Smithovi, který by hrál v Divoké bandě, odehrávající se v současnosti – což by byl děs už jen proto, že téma, jímž se Divoká banda zabývá („ještě jeden lup“ stárnoucích desperátů), překlopil do současnosti už film Nelítostný souboj (Heat) Michaela Manna a lepší už to taky nebude. Teď má v rukou látku Gibson, jenž je sice magor, ale režírovat umí a v násilí a krvi si rochní. I tak je ale remake zcela dokonalého filmu blbý nápad.
|
Zdroj: Archív
Výrok týdne. „Až se narodím a bude mi třicet tři, budu stát na okraji skládky s medvědem v ruce a budu ho chtít vyhodit…“ K představení Sen v červeném domě, jímž se dvojice SKUTR pokouší předefinovat pražské Divadlo v Dlouhé v jeho pobornovské éře, lze mít výhrady. Je to ne víc než fejeton, skica s hezkými režijními nápady. Materiál na hru si sesbírali herci sami ze svých vzpomínek na dětství. Napadnutelný, avšak originální přístup k psaní hry. Neříkejte, že nenosíte v kapse podobnou větu jako Jan Meduna, který ztělesnil Medvěda.
|
Zdroj: Archív
Pohádky pro smutné děti. Spolupracovnice Reflexu Tereza Boehmová, Matka z cukru a oceli (tak se jmenovala její knížka fejetonů o rodičovství, pamatujete?), právě vydala dětskou knížku Zuzanka a Goldýš o jedné holčičce, které se věčně hádají rodiče, a o jejím zlatém kokršpanělovi. Děti od pěti let v závěru kapitol o cestování, plýtvání, knížkách, čokoládě a skoro vůbec ne o škole plní různé úkoly a hrají hry a taky se baví obrázky, jimiž knížku doprovodily autorčiny dcery. Ty už příště nejspíš budou i psát.
|
Zdroj: Archív
Irvine Welsh oslaví 60. narozeniny v Praze. Díky PWF. Za 27 let své existence přivezli do Prahy deset nositelů Nobelovy ceny, aby tu diskutovali, předčítali a podepisovali. Dovezli k nám taky Lawrence Ferlinghettiho, Dona DeLilla, Salmana Rushdieho, Michaela Cunninghama, Chucka Palahniuka… A ve dnech 3.–8. října PWF, neboli Festival spisovatelů Praha, představí další literáty, od Colsona Whiteheada přes Petra Hrušku a Marka Slouku po Kiran Desaiovou. Už podruhé k nám pak díky prezidentovi festivalu Michaelu Marchovi dorazí čerstvý šedesátník Irvine Welsh, aby si vychutnal Ucpanej systém v Dejvickém divadle a zažil Trainspotting po česku. Ano, předpokládáme, že obojí pozná na vlastní kůži i v metropolitní MHD. Tématem festivalu je „Živé zlo“, což se prý kupodivu vůbec nevztahuje ke komunálním volbám a jejich propagaci ve veřejném prostoru.
|
Zdroj: Archív
Zavřít