Mixér
5
/
12
Přehled fotografií
Zavřít
Nevkusný příběh vína. Ano, i mezi píáristy a marketéry, kdo by to byl řekl, jsou osoby ducha mdlého. Američtí kreativci před dvěma týdny vymysleli pro seriál Příběh služebnice, jehož druhá řada zobrazuje násilí na ženách v ještě zahuštěnější míře než loňská první série, překrásný propagační předmět: tři různá vína k poctě trojice hlavních hrdinek. Požehnán buď plod! Ne že bych se nepotřebovala (Kadlecová) napít něčeho silnějšího, když Offred znásilňují nebo ji rvou od její dcery, ale bílé bordeaux té hnusné bestie Sereny Joy, víno „sofistikované, tradiční, a přitom prosté“? Nevkusný „Příběh vína“ trval pouhých pár hodin – pochopitelně to zkapalněné znásilnění zrušili, jakmile se na sociálních sítích právem strhla bouře. Zaplaťpánbu.
|
Zdroj: Archív
Nováková dobývá vesmír. Novák je prý nejběžnější české příjmení, avšak Julie Nováková je všechno, jen ne běžná. Je jí teprve 27 let, ale má na svém kontě již sedm románů, vesměs science fiction, a nedávno jí vyšla tlustá povídková sbírka Světy za obzorem. Pokud se dříve spisovatelé české sci-fi obávali, že o ně nebude ve světě zájem, Julie to asi přeslechla, a jako by se nechumelilo, si svoje povídky překládá do angličtiny a publikuje v nejvyhlášenějších amerických časopisech. Navíc převádí do anglického jazyka povídky a romány svých kolegů a sestavuje z nich antologie. Navíc vyučuje psaní v českém a anglickém jazyce. Navíc si dělá doktorát na přírodovědecké fakultě UK. Navíc vede workshopy, jak napsat diplomovou práci, stará se o dětskou výtvarnou soutěž Vesmír a my, vyučuje, píše pro časopis Vesmír, je častým hostem ve vědecko-popularizačních pořadech... a soudě podle množství odvedené práce nejspíš také ovládla techniku klonování.
|
Zdroj: Archív
Báseň týdne Raději bych měl tělo plné jizev a hlavu plnou vzpomínek než prožít celý život s výčitkami a dokonalou pletí. Ano, i blbé „básně“ naleznete v této rubrice. Tuhle zplodil instagramista s nickem Atticus, jemuž nedávno u Ikaru vyšla knížka „poezie“. Jde o následovníka Paula Coelha; co do plytkosti si Attikova „hluboká moudra“ s těmi Brazilcovými věru nezadají. Když autor veršů typu „Pustím tě do svého srdce, / ale očisti si boty, než vejdeš“ na str. 237 publikace Láskou ji nespoutáš nestoudně a nesoudně děkuje „mnoha spisovatelům, kteří tu byli přede mnou“, našinec sahá po čakanu či řemdihu. Kéž by onen Kanaďan zůstal u svých 720 tisíc followerů na instáči a necpal se do knihoven.
|
Zdroj: Archív
DVA AKORDY A DOST. Americký kytarista a zpěvák J. J. Cale, který zemřel v červenci před pěti lety, nikam nepospíchal. Se slávou ani s muzikou. „Když můžu zahrát místo tří akordů dva, udělám to,“ hlásal hrdě. Přesto se jeho písničky dočkaly nesmrtelnosti, za což může hlavně „Džejdžejův“ britský žák Eric Clapton. Postupně převzal jeho songy After Midnight, Cocaine, Travelin’ Light a mnoho dalších. V roce 2006 mu připravil klidné stáří – to když s ním natočil úspěšné album The Road To Escondido. J. J. Cale by ale klidně dožil v karavanu a brnkal si jen tak na verandě. Jeho hity-nehity zpívali Lynyrd Skynyrd, Johnny Cash, Deep Purple i Beck. On sám zůstal nenápadným klasikem, co se nikam nedral, a snad proto měl všechno.
|
Zdroj: Archív
Výročí týdne: 27. července 1958 PROTI ROCK’N’ROLLU ZA ÚSPORU POHONNÝCH HMOT! Pracovníci oddělení výzkumného týmu petrochemického koncernu Esso znali víc než chleba jíst. Bádali, bádali, a na co nepřišli. Když posloucháte v autě rock’n’roll, šlapete častěji na pedál. A tím pádem vyplácáte více čeho? No pohonných hmot, vy tupci! řekl by poručík Troník v Černých baronech. Následovalo vážně míněné varování, aby si řidiči v autě pouštěli nějaké klidnější hudební formy, potažmo nic. Lze ovšem vyslovit vážné podezření, že tato nabádavá slova nepadla na úrodnou půdu a po marketingové stránce učinila firmě Esso medvědí službu.
|
Zdroj: Archív
Citát týdne: Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, vy, lidé čeští. Máte v rukou stradivárky a hrajete na nich jako šumaři. Před šedesáti lety zemřel překladatel a lingvista Pavel Eisner, jehož Chrám a tvrz je nejkrásnější knihou o českém jazyce.
|
Zdroj: Archív
Vtip týdne (podle Marka Douši). Milé Červené karkulky, je jedno, jestli je před volbami, nebo po volbách, protože vlk je stále připraven, zatímco my s láskou připravujeme do košíčku bábovku a láhev vína pro babičku. Vlk si nás totiž připraví, donese nás k urně, jak nakreslil Mexičan Angel Boligán, nechá nás vhodit volební lístek a pak nás, překvapivě, nesežere úplně celé, ale jenom nás tak lehce sežvýká, abychom mu vydrželi do voleb příštích. Protože co by si bez nás, chudák vlk, vlastně počal.
|
Zdroj: Archív
Lví silou, vzletem sokolím. Tak se jmenuje nejnovější kniha autora a producenta zábavných rozhlasových a televizních pořadů a historických dokumentů Vladimíra Mertlíka, již vydala Euromedia v edici Universum. Nenechte se však mýlit, publikace nevyšla při příležitosti nedávno skončeného, XVI. všesokolského sletu, nýbrž se neotřelou, a přitom čtivou formou zabývá prvorepublikovými mýty a často drsnou realitou, neopomíjí hluboké rozpory mezi Kramářem na jedné a Masarykem s Benešem na druhé straně. Zatvrzelé nostalgiky Mertlíkova práce spíše popudí, přinejmenším však nutí k zamyšlení nad naší minulostí.
|
Zdroj: Archív
Nebezpečné povolání. Být popovou hvězdou se může jevit riskantní jen v souvislosti s častou konzumací alkoholu a jiných nezdravých stimulátů. Nicméně takový pád z pódia taky nemusí dopadnout zrovna bez následků. U frontmana Tata Bojs Milana Caise to na letošním festivalu Metronome ještě skončilo jen otřesem a drobnou tržnou ranou, a přivolaná sanitka odjížděla prázdná, ale raper Del the Funky Homosapien z koncertní sestavy Gorillaz dopadl o dost hůře. Po pádu při vystoupení v dánském Roskilde totiž skončil v nemocnici – se sedmi zlomenými žebry, která, jak se ukázalo, poranila i plíce.
|
Zdroj: Archív
WTF týdne: Černobílá cenzura. Montrealský jazzový festival řešil začátkem měsíce mimořádnou situaci. Na základě protestů byl nucen vyřadit z programu dramatickou koláž nazvanou Slav, postavenou na přednesu otrokářských písní. Nikdo nezpochybnil uměleckou sílu a technickou dokonalost představení, které dal dohromady kanadský režisér Robert Lepage, známý spoluprací se Cirque du Soleil. Vadilo, že většinu otroků pracujících na bavlníkových plantážích ztělesnili zpěváci bílé pleti. Afroamerický písničkář Moses Sumnay dokonce na protest zrušil své představení. Proboha, nejsme někde, kde jsme vůbec nechtěli být?
|
Zdroj: Archív
Světové setkání. Slovenské vydavatelství Hevhetia vydalo světovou nahrávku rovnající se klenotům z ECM Records či labelu Touch. Na (s)novém albu Illusion of a Separate World se potkává inovativní slovenský kytarista a filmový skladatel David Kollár (spoluhráč kytaristy Stevena Wilsona či bubeníka z King Crimson Pata Mastelotta) s norským, dnes již legendárním trumpetistou Arvem Henriksenem. Album se nese v zamyšlených náladách i tajuplných zvucích, nechybějí hypnotické rytmy i harmonické melodie. Kollár si tak plní další ze svých hudebních snů.
|
Zdroj: Archív
ROBOCOP A HALLOWEEN ZNOVU A LÉPE. Přichází nová kategorie filmových pokračování: retconové rebooty sequelů, jež nikdy nevznikly. Nelekejte se, vysvětlíme: Robocop i Halloween jsou filmové série vyznačující se skvělými úvodními snímky, následovanými řadou kvalitativně podřadných hovadin. Ovšem Halloween i Robocopa nyní čeká znovuvzkříšení v podobě nových filmů, které budou navazovat přímo na zmíněné úvodní snímky a všechno, co vzniklo po nich, budou prostě ignorovat. Je to dokonalý nápad, jak se přidržet silné značky a při jejím rebootu (čili znovuuvedení do popkulturního oběhu) elegantně vymazat vše (převyprávění kánonu se označuje jako „retcon“), co ji od té doby pošramotilo.
|
Zdroj: Archív
Zavřít