Mixér
4
/
13
Přehled fotografií
Zavřít
Karneval v muzeu. V Metropolitním muzeu umění v New Yorku se tak jako každý rok i letos první květnovou neděli konala přehlídka MET Gala 2018, velkolepý kostýmní gala večer, jehož se pravidelně zúčastňují i popové hvězdy. Letos byly tématem symboly katolicismu a středověké umění. Nemohla tak chybět Madonna (která zazpívala slavnou Hallelujah Leonarda Cohena), Rihanna svým modelem připomínala přímo papeže, Katty Perry zas anděla a objevil se i Nick Cave – sám jen v decentním obleku, ale za doprovodu své ženy, oděné v rudé šaty, jejichž model byl nazván „Vampýří manželka“.
|
Zdroj: Archív
Aby filmaři nebyli smutní. Sociální média zase způsobila jednu festivalovou „revoluci“. V Cannes už se nebudou soutěžní filmy pouštět (tak jako na většině dalších přehlídek) s předstihem před večerní premiérou, ale simultánně s ní. Důvod? Filmaři, jejichž díla odborné publikum na tradičních ranních projekcích „vybučelo“, si prý nemohli patřičně užít vše, co k uvedení na slavné přehlídce patří. Už tedy žádné zdrcující recenze či tweety, které by nebohé tvůrce deptaly: hostům premiéry včetně delegace nebude nikdo a nic kazit zážitek. Cannes to má podle jeho představitelů vrátit někdejší renomé svátku filmu a novináři ať si prý ve vedlejším sálu svobodně bučí klidně celou noc.
|
Zdroj: Archív
Z plátna na plátno. Těžko říct, zda se to tak pouze sešlo, nebo jde o nový trend: filmaři se čím dál více pouštějí do biografií slavných malířů. V televizi právě běží série Génius – Picasso (National Geographic), před týdnem měl premiéru snímek o životě Paula Gauguina. O Oscara se vážně ucházela animovaná verze Van Goghova příběhu S láskou Vincent a teď přišla zpráva filmového trhu v Cannes, že se chystá snímek o Salvadoru Dalím. Excentrického Španěla má ztvárnit Ben Kingsley.
|
Zdroj: Archív
Výrok týdne: „Na cestování je nejlepší ne, že já poznám různé země, ale že ve všech zemích poznají mě. Myslím, že ze mě mají opravdovou radost, protože tohle ještě nezažili.“ Lukáš Pavlásek, po němž nedávno musela pátrat americká policie, když se ztratil v americkém Údolí smrti. Natáčel tam nový projekt režiséra Dana Svátka Cesta kolem světa.
|
Zdroj: Archív
Vtip týdne (podle Marka Douši). U dnešního obrázku se asi nebudete „za břicho popadat“. Když se na něj ale dívám, jsem postižen úsměvem idiota. Idiota, který sice neví, co se děje, ale ví, že takhle to možná přesně je. Kočky vědí své a ten jediný bdělý člověk na kresbě od @nigiri3 (o němž vím pouze to, že je z Japonska) má rozhodně o čem přemýšlet. Přesně takhle vypadám, když se v noci probudím a nepředstírám, že vím, která bije.
|
Zdroj: Archív
Báseň týdne: Poslední soud Zlí nalevo, dobří vpravo a všichni do sprch. Bůh je spravedlivý. Ivan Wernisch vydal v nakladatelství Druhé město Pernambuco, svou novou sbírku bázní, básní a básní v próze. Jsou o válce a o životě, o plynutí i proudění času a o proudu imaginace. To hlavně.
|
Zdroj: Archív
Korektní reedice: Guns N’ Roses oznámili vydání exkluzívní reedice svého slavného alba Appetite for Destruction z roku 1987, a to v podobě objemného boxu s početnou sbírkou bonusových skladeb. Z kompletu ale byla naopak vypuštěna původně zařazená píseň One in a Million, už v době vydání kritizovaná pro rasistické a homofobní narážky v textu. Kapela se za ni opakovaně omlouvala.
|
Zdroj: Archív
Video týdne: Mucha — #MeToo. Novou skladbou, ihned realizovanou jako klip, se brněnská „femipunkerka“ Mucha dodatečně vyjádřila ke stále živé a do názvu promítnuté kauze #MeToo. Svou roli ve videu dostali i členové Mňágy a Žďorp, jejichž skladba Ne, teď ne! je citována, párky v rohlíku a v závěru i pánský striptýz.
|
Zdroj: Archív
Předmět týdne: Palachova aktovka. Univerzita Karlova připravila k stému výročí republiky velice poučnou expozici nazvanou Univerzita a republika. V Křížové chodbě pražského Karolina je vystaveno sto předmětů, z nichž každý reprezentuje jeden rok mezi lety 1918–2018. Na rok 1969 připadla aktovka Jana Palacha, kterou měl u sebe v okamžiku sebeupálení v horní části Václavského náměstí, přesně tam, kde včera (9. 5.) demonstrativně projížděly bílé mercedesy s českou SPZ pokryté ruskými vlajkami. A lidi do nich zase bušili zlostí. Palach měl v aktovce učebnici latiny. Tedy nezbývá než říci: „Historia magistra vitae.“
|
Zdroj: Archív
MUSK + GRIMES = VLN. Mezi opravdovým Iron Manem, resp. vynálezcem Elonem Muskem, a opravdovou upírkou, resp. muzikantkou Grimes, to už nějakou dobu romanticky jiskřilo, resp. odehrávaly se výměny mezi jejich twitterovými účty. Údajně to začalo tím, že chtěl Musk udělat fór na shodné rysy myšlenkového experimentu Roco’s Basilisk (o tom, že umělá inteligence může retroaktivně trestat ty, kteří se nepodíleli na jejím vzestupu) a rokoka, avšak shledal, že Grimes už stejný vtip udělala ve svém songu. A teď se spolu objevili ruku v ruce na plesu Met Gala a Grimes nosí na krku obojek se znakem Muskovy Tesly. No není to kyberromantické?
|
Zdroj: Archív
Výročí týdne: 20. května 1873. HOLKY A MAŠINY... A PATENT NA DŽÍNY Buttenheim je městys v Bavorsku, jižně od Bambergu. Mezi jeho nejslavnější syny patří Levi Strauss, který v osmnácti opustil rodnou hroudu a odebral se do Ameriky, aby tam udělal štěstí. To se mu záhy podařilo. V květnu 1873 si nechal společně s Jacobem Davidsem patentovat kalhoty v barvě janovské modři, jež měly kapsy zpevněné měděnými nýty. Jejich nápad hodný Receptáře Přemka Podlahy odstartoval proces, během něhož se původně pracovní gatě proměnily v módní, jakož i popkulturní fenomén s globálním dopadem. Ať už se jim říkalo džíny, nebo (u nás) rifle či texasky. Až se dá říci, že Levi Strauss učinil z tohoto světa svět džínový: a to mnoho desetiletí před Radkem Johnem.
|
Zdroj: Archív
Obrazové svědectví o čs. pevnostech. Dvacátého a 21. května si připomínáme 80. výročí částečné mobilizace československé armády. Neocenitelným příspěvkem k tomuto období je velká obrazová kniha Jana Lakosila a Tomáše Svobody 1938. ČESKOSLOVENSKÉ OPEVNĚNÍ, již vydala Mladá fronta. O našich pevnostech bylo řečeno a napsáno snad už všechno, takže autoři se tentokrát zaměřili na vypovídací sílu unikátních fotografií zachycujících „betonovou hranici“ první republiky od Šumavy po Podkarpatskou Rus. Vždyť polemiky, zda jsme se měli, či neměli bránit a jakou roli by při tom sehrálo fortifikační dílo, byť nedokončené, dodnes neutichají.
|
Zdroj: Archív
Dílo týdne: Jan Gemrot – Nové horizonty. Malíř Jan Gemrot vystavuje v krásné intimní malostranské galerii Pro Arte. Pro Reflex popsal obraz Nové horizonty: „Jde o ponor do lidského podvědomí, do možných způsobů práce s lidskou psýchou. Jde o poznání nazíráním na objektivní realitu z jiných perspektiv. V době fake news, ale i nezpochybnitelných pravd je vždy potřeba hledat další možný úhel pohledu. Zkoumání a zpochybňování jsou základním pilířem umělecké tvorby a někdy mohou mít i charakter dobrodružné výpravy.“
|
Zdroj: Archív
Zavřít