Turistické hity Polska
6
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
Pozůstatky Hitlerova opevnění. Polsko bylo po druhé světové válce posunuto na západ. Na jeho území se tak ocitla jedna z největších vojenských staveb na světě: podzemní fortifikační systém z let 1934 až 1944 určený pro ochranu východních hranic Německa, Meziříční opevněný systém Ostwall. Jak název napovídá, toto pásmo bunkrů spojené systémem podzemních chodeb bylo vystavěno v oblouku řek Odry a Warty, a to v délce 35 kilometrů. Osu podzemí tvořila hlavní chodba s dvojkolejnou úzkorozchodnou železnicí, na kterou byly napojeny jednotlivé sklady munice, kasárna a pomocí chodeb a šachet i samotné bojové objekty. Tma v chodbách a stálá teplota (mezi osmi až 10 stupni) vytvořily ideální prostředí pro zimování netopýrů, jichž tu odpočívá asi 30 tisíc. Opevnění v Boryszyně je z tohoto důvodu možné navštívit pouze od dubna do září.
|
Zdroj: Archív
Polská Sahara. Zajímavou přírodní raritou baltského pobřeží je uzoučká Helská kosa, dlouhá 34 kilometrů, která ve svém nejužším místě měří jen 150 metrů. Nabízí pro každého něco – od vodních sportů a tradic místních rybářů přes pevnostní architekturu až po luxusní hotely a vily. Mimo jiné se zde nachází i letní sídlo polského prezidenta. Hel leží nedaleko od populárního Trojměstí (Gdaňsk–Gdyně–Sopoty) a bílý písek nemusíte hledat jen u moře. Blízká Łeba pak získala přízvisko polská Sahara. Uprostřed Słowińského národního parku se totiž skrývají nefalšované písečné duny dosahující výšky až 40 metrů. Kulturu a těžce srozumitelný jazyk místního etnika, Kašubů, nejlépe poznáte v muzeích a skanzenech v Wejherově, Kartuzách nebo Szymbarku.
|
Zdroj: Archív
Údolí paláců a zahrad. Bydlet aspoň chvíli v paláci? Když přejedete Krkonoše na polskou stranu, objevíte neuvěřitelné bohatství místních zámků a zámečků. Před dvěma staletími bylo okolí Hirschbergu, dnešní Jelení Hory, místem výstavby desítek sídel německé aristokracie a v mnohém připomínalo Alpy. Komunistické lidové Polsko nechalo objekty chátrat, ale dnes už je většina z nich v rukou soukromníků, jsou citlivě zrekonstruované a najdete v nich často hotely a restaurace. K těm nejkrásnějším z třicítky paláců patří Pałac Paulinów v Jelení Hoře, Pałac Łomnica nebo palác ve Wojanowě. Během objevování místních krás přijdou k duhu moderní termální bazény v jelenohorské lázeňské čtvrti Cieplice s vodou o teplotě 27 až 32 stupňů. V zimě to není daleko ani na lyže.
|
Zdroj: Archív
Země jezer. Už jste někdy surfovali bez koupání? Polská jezera tuto atrakci nabízejí v zimě, když pořádně přituhne. Svezete se zde na bojerech, tedy surfech s bruslemi pro jízdu po zamrzlých vodních plochách. Mazury nabízejí skoro tři tisíce jezer s přilehlou infrastrukturou, z nichž si vybere i ten nejnáročnější turista. Pás ledovcových jezer a romanticky zvlněné krajiny se táhne celým Polskem jižně od Baltu, takže k celoročním vodním radovánkám si můžete vybrat i Drawskou jezerní oblast nebo Kašubské Švýcarsko.
|
Zdroj: Archív
Vzhůru do pralesa. Zubři, močály a prastaré stromy – to jsou národní parky na severovýchodě Polska. Tím turisticky nejznámějším je Bělověžský s volným výběhem zubrů, dále pak Narwiańský, Biebrzańský a Wigierský. Tato oblast si koncentrací vod, močálů a lesů se širokým korytem řeky Narew vysloužila přezdívku „polská Amazonie“, což můžete nakonec sami prověřit plavbou na kajaku. V Białystoku uslyšíte na ulicích kromě polštiny i běloruštinu a v Kruszynianech si po návštěvě dřevěné mešity z 2. poloviny 18. století nenechte ujít pozvání na lahodné tatarské kołduny.
|
Zdroj: Archív
Na východní hranici. Východ a Západ: Polsko v sobě vždy spojovalo to nejlepší z obojího. Několikasetleté sousedství katolických, židovských a pravoslavných tradic vedle arménské či tatarské kultury vytvořilo jedinečnou kombinaci v kultuře, jazyce i gastronomii. Právě východní Polsko, kde se těchto vlivů zachovalo nejvíce, je zahraničními turisty do značné míry neobjevené. Speciální pozornost si zasluhuje Lublin s krásným starým centrem. Nachází se zde i bývalý německý koncentrační tábor Majdanek, spojený s tragickou historií místních Židů. Milovníci Josefa Švejka a rakousko-uherské vojenské architektury by si neměli nechat ujít procházku po kdysi třetí největší pevnosti v Evropě – Přemyšlu.
|
Zdroj: Archív
Postindustriální ráj. Polské Slezsko stojí za to: Katovice, centrum miliónové hornoslezské aglomerace se silnou hornickou tradicí, láká turisty i filmaře na cihlová sídliště Giszowiec a Nikiszowiec, futuristická multimediální hala Spodek ve tvaru létajícího talíře z roku 1971 fanoušky kultury a nejnovější budova Slezského muzea, postavená přímo v bývalých dolech, zase milovníky ultramoderní postindustriální architektury. V sousedním Zabrzi sjeďte do koncertního sálu umístěného 320 metrů pod zemí v bývalém dole Guido, a pokud ani to nestačí, proplujte na loďce více než půlkilometrovou podzemní trasu v Tarnovských Horách.
|
Zdroj: Archív
Divoké Bieszczady. V nejdivočejším koutě Polska na hranicích s Ukrajinou a Slovenskem, plném hustých lesů, nedávají dobrou noc lišky, ale vlci a medvědi. Pokud se potřebujete odpojit na nějaký čas od civilizace a vyčistit si hlavu, jste tady správně. Zmíněná civilizace končí za obrovskou Solinskou vodní nádrží (22 kilometrů čtverečních), kterou si oblíbí především milovníci vodních sportů. Setkáte se tu také s kulturou Lemků, můžete si prohlédnout dřevěné pravoslavné a řeckokatolické chrámy. Nejen děti také ocení projížďku legendární úzkokolejkou z roku 1898 v obci Majdan.
|
Zdroj: Archív
Na voru mezi skalisky. Jeden z nejkrásnějších skalnatých říčních kaňonů v Evropě najdete v Pieninském národním parku, který se rozkládá na obou březích Dunajce na hranici mezi Polskem a Slovenskem. Největší atrakcí osmikilometrového úseku řeky, probíjející si místo mezi skalami různých výšek a tvarů, jsou projížďky na vorech (pltích) za asistence místních horalů s vlastním dialektem a osobitým humorem. Na okolních skalách a kopcích najdete prastaré hrady. K těm nejzajímavějším patří Melsztyn, Czchów, Tropsztyn, Rożnów, Czorsztyn a Niedzica.
|
Zdroj: Archív
Písčité pláže Baltu. Víte, že po řece Odře, pramenící na Moravě, se můžete dostat až k Baltskému moři? Právě Odra tvoří i západní hranici Polska v jeho severní části, a to v délce skoro 200 kilometrů. V mořském přístavu Štětín se už z Odry stává „moře“. Ve Štětínském zálivu během silných podzimních bouří vzniká takzvaná cofka, kdy sladkou vodu nahradí na nějaký čas obrovský příval vody mořské. A bílé písečné pláže v nedalekých Mezizdrojích patří k nejoblíbenějším v Polsku. Ve Svinoústí, nejzápadnějším polském přístavu, pak najdete pevnost ve tvaru římského Andělského hradu a kdysi nejvyšší maják v Evropě.
|
Zdroj: Archív
Zavřít