Mixér
2
/
11
Přehled fotografií
Zavřít
Dílo týdne: Jan Gemrot – z cyklu Trpaslíci. „Portrét české národní malosti. V každém Čechovi je kus trpaslíka. Doba k podobnému znázornění vybízí, česká malost – zvláště nyní před volbami – obnažuje to špatné v nás už jen tím, jak lidé prvoplánově reagují na populismus. Trpaslíci jsou ale zároveň houževnatí a nezapomeňme, že jejich čepice je navíc klasickým falickým symbolem,“ vysvětlil Reflexu motivy svého nového obrazu malíř Jan Gemrot, jehož výstava Podivná figurace bude otevřena v pražské Galerii Vltavín do 10. listopadu.
|
Zdroj: Archív
Elektrotužka, co umí číst. Zatímco o elektronických žvárech se toho napsalo mraky, o elektronické tužce Albi nic moc. Objevili jsme ji s dětmi o víkendu ve veřejné knihovně a docela to s námi zacvičilo, naopak mobil a tablet si konečně mohly odpočinout. Jde o to, že elektronická tužka, která je na trhu už minimálně tři roky a stojí dvanáct stovek, čte po přiložení na stránku speciálních knížek texty, co jsou v pohádce (nebo ve slovníku nebo v atlase nebo v deskové hře). A taky odříkává kvízové úkoly (a chválí dítě za správné řešení!) a doplňující informace skryté pod ikonkami nakreslenými na papíře. Pro děti tak ideálně kloubí nutkání mít v pazouře cokoli elektronického a touhu po vědomostech obsažených v papírové knize. A předčítačova pusa má frei.
|
Zdroj: Archív
Do pěti vteřin zpívej, nebo…! Předehry se zkracují. Server BBC přišel se zajímavým zjištěním. Délka inter (hrozné slovo) písniček klesla od roku 1980 z více než dvaceti vteřin na pět. Pro zajímavost, předehra v hitu Money for Nothing (1985) od Dire Straits trvá minutu a pět vteřin, ve Where the Streets Have No Name (1987) od U2 čaruje Edge na kytaru dokonce minutu a osmnáct vteřin, než začne zpívat Bono. Na to zapomeňte. Heslo dne je zaujmout okamžitě. Logiku to má: naše neschopnost soustředit se je značná a čistě technicky, přeskočit písničku jedním klikem na Spotify je snazší než kdysi přijít ke gramofonu, zvednout přenosku, posunout ji o track dál a zase nechat klesnout. To si jeden rozmyslel. V téhle souvislosti se zase potvrdila nedostižnost Beatles. Poslechněte si Hey Jude; Paul McCartney začne zpívat ještě dřív, než spustí kapela!
|
Zdroj: Archív
Obšlehnuto! Klaus je ten pravý argument! Andrej Končalovskij (80) je spolužák Tarkovského, brácha Nikity Michalkova, ale především sám mimořádný režisér, který má na kontě 30 celovečeráků. Ostatně, scéna na lodičce z jeho filmu Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna, který jsem (Tesař) viděl loni ve Varech, je ve mně dodnes jako v koze. V souvislosti s novým filmem Ráj poskytl Končalovskij Spiegelu rozhovor (přeložený vyšel v Literárních novinách), kde říká zajímavé věci. Na poznámku německého listu „o Ukrajinu se teď raději nebudeme přít“ reaguje: „Proč přít? Uvedu vám citát z jednoho článku bývalého českého prezidenta Václava Klause: Současnou situaci vyprovokovala západní Evropa a USA. Chtěly konfrontaci s Ruskem a využily k tomu Ukrajinu jako nešťastný nástroj.“ Radši nepíšu, jak na tento „argument“ reaguje Spiegel. Jsi Čech, tak si toho važ, že.
|
Zdroj: Archív
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI). Prostřednictvím chlapíků Dlabáčka a Rambouska si to občas za nás ostatní vyřizoval se životem, dovedl situace, které nás dokážou rozčílit, obejít a podívat se na ně z jiné perspektivy, takže najednou vypadají legračně. Najednou tu není. Vladimír Renčín byl ze silné kreslířské generace jedním z nejlepších. A kromě toho byl rybář, a i když to v tomhle vtipu tak nemyslel, kouknu vždycky, když půjdu kolem vody, jestli náhodou nemá nahozeno...
|
Zdroj: Archív
Jenomže Janda… Taky jsou vám podezřelé – a v jádru nesympatické – ty vyčurané, před- a posmrtné výběry zasloužilých hudebníků? The Best, The Best of The Best, The Best of The Best of The Best? Jako kluci jsme starým fórům říkali stokrát vyvařený fusekle. A teď nám do redakce přišla další taková: Olympic: 66 NEJ+1 / 1965–2017. A tak na to tak koukám, v hlavě sto argumentů proti, jenomže PRO taky jeden. A ten je kardinální: on to – kurňa – ten Janda naskládal!
|
Zdroj: Archív
VÝROČÍ TÝDNE: 10. ŘÍJNA 1902. TY KYTÁRY JSEM STVOŘIL KVŮLI TOBĚ. Pravidelní čtenáři si možná pamatují výročí, které připomínalo slavného výrobce kytar Lea Fendera a jeho dílo. Dnes budiž připomenut tvůrce podniku, jenž tomu Fenderovu udatně konkuroval a konkuruje dodnes. Orville Gibson vyráběl housle a další strunné nástroje. Na prahu středního věku se usadil v Kalamazoo ve státu Michigan. Tady začal v půli 90. let 19. století vyrábět kytary a mandolíny, na dobové poměry vcelku neortodoxní. V říjnu 1902 se spojil s několika notábly svého domovského města: oni měli peníze. On vize. Výsledkem byla firma Gibson Mandolin-Guitar Manufacturing Co., Limited. Dál už je to, jak se říká, historie.
|
Zdroj: Archív
Bez peněz do hip hopu nelez. James Cole se po rozkmotření s dosavadním vydavatelem BiggBoss rozhodl oslovit na téma sponzorství fanoušky. Jeho nové alter ego Stanley Kuffenheim prý zachrání český rap, a to jen za sto tisíc korun. Fanoušci se pochlapili, poslali mu je za jediný den a částka i nyní každým dnem narůstá. Stanley Kuffenheim za to slibuje, že bude zlý a temný, a to (prý) i za pomoci Tomáše Kluse, bez product placementu a s počítačovou hrou jako odměnou.
|
Zdroj: Archív
Morrissey to vidí jasně. Britský zpěvák a někdejší frontman The Smiths potěšil příznivce tím, že jim v rámci série Music Live BBC Radio 6 představil několik písní z chystaného alba. Zároveň ovšem některé trochu zaskočil svým vyjádřením podpory političky Anny Marie Watersové, známé ostrými protiislámskými postoji. Není to ale poprvé – zpěvák už v minulosti opakovaně vyjadřoval svůj negativní pohled na přistěhovalce.
|
Zdroj: Archív
Taška s hudbou. Muzikantka Nina Kraviz, která minulý víkend vystoupila na The Social Festivalu v anglickém Maidstonu, zapomněla v hotelu Hilton svou koženou „tašku s hudbou“. Jestli o ní něco víte, dejte Nině, prosím, vědět na sociální síť. Co když se kdysi Beethovenovi stalo něco podobného? A jenom proto, že nebyl na Twitteru, přišli jsme o desátou symfonii?
|
Zdroj: Archív
Avatarus Goslingus. Máte rádi film Avatar? Jistěže. Máte rádi herce Ryana Goslinga? Pochopitelně. Dejte dohromady Goslinga s Avatarem a máte na talíři skeč Papyrus pro televizní show Saturday Night Live. Gosling v něm zpodobnil chlápka traumatizovaného tím, že Avatar měl název sprostě vyrobený z fontu Papyrus. O Avatarovi se teď sice píše v souvislosti s chystanými pokračováními a Gosling exceluje ve filmu Blade Runner 2049, ale ani jedno z toho nemá zaručený status okamžité klasiky – na rozdíl od Papyru. Pomyslete na svou bránici a pusťte si ho na YouTube.
|
Zdroj: Archív
Zavřít