Mixér
6
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
Redakce britského analytického listu Music Week prozkoumala autorské zázemí stovky nejhranějších singlů loňského roku a zjistila překvapivou věc. Pouze čtyři z nich měly jediné- ho skladatele. Zbytek naskládaly autorské týmy čítající průměrně téměř pět lidí. Například pod nej- úspěšnějším songem roku 2016, písní kanadského rappera Drakea One Dance, je podepsáno osm (!) autorů. Je zajímavé, že před deseti lety kecalo do těch největších hitů průměrně o jednoho člověka méně než dnes: 3,52. Když tohle čtu (Tesař), vidím Wabiho, jak skládá Rosu na kolejích. Zlatý český notičky.
|
Zdroj: Archív
Jediný Čech zastoupený na oficiální části benátského Bienále Luboš Plný vystavuje od minulého měsíce bez většího zájmu veřejnosti v galerii Art In Box v pražské Perlové ulici. „Soubor Erotické pomůcky začal vznikat někdy v roce 2001... Pomůcka pro ženy s nápisem Love ale nemusí být jen hračkou pro jednu ženu. Ve dvou se přece hraje lépe,“ oglosoval své dílo letos pětapadesátiletý výtvarník.
|
Zdroj: Archív
Průkopnická Divadelní společnost Masopust rozhodně umí své inscenační kusy – naposledy Deník zloděje – pregnantně pojmenovat: „Mysteriózní opera na texty Jeana Geneta a Bedřicha Bridela pro jednoho činoherce/ /zpěváka (Miloslav König) s hudbou Martina Dohnala v režii Jana Nebeského.“ Podtitul už je trochu zavádějící: Honba za nemožnou Nicotou. Ve skutečnosti budete sedět půldruhé hodiny na zadku a sledovat, jak se nemožné stává možným a Nicota velice konkrétní, fascinující exhibicí zpívajícího a obnažujícího se herce Königa. Spojením narcistního, homosexuálního estéta Geneta s barokní básní českého jezuity vzniklo opravdu mystické klubko hudby, poezie a excentrické podívané, které nikdo nikdy nerozmotá. Nepřipraveného diváka může omráčit, ti otužilí si odnesou domů zážitek jako nevybuchlou petardu.
|
Zdroj: Archív
Bluesmani mohou jásat Šumperský Blues Alive, který se nenápadně propracoval do pozice největšího žánrového festivalu ve střední Evropě, oznámil, že jeho hlavní hvězdou bude v listopadu držitel Grammy, americký kytarista Jonny Lang, jenž u nás vystoupí vůbec poprvé. Ozdobou programu bude ale i společné vystoupení „muzikantského klanu rodiny Mišíků“.
|
Zdroj: Archív
Každý bulí nad cibulí Kominíci z Libně vypadají slibně. Za tři čtvrtě hodiny vyčistí nám komíny, a to zevnitř i vně. Manželský tandem Ester a Milan Starých (ona je logopedka a speciální pedagožka, on někdejší učitel a aktuálně výtvarník, mají spolu tři kluky) přichází s další dobrou knížkou pro předškolní a mladší školní děti. Jmenuje se Každý bulí nad cibulí a vydala ji Paseka.
|
Zdroj: Archív
Jak se z neduživé, psychicky přinejmenším nevyrovnané Marthe Bonnardové mohla stát múza velkého malíře? Jak se podepsaný pisoár zapíše do výtvarných dějin jako něco převratného, jako milník? A kterak se utonutí Raye Johnsona stalo jeho nejznámějším a nejzásadnějším uměleckým dílem? Jo a co vlastně znamenala Yoko pro Johna z uměleckého hlediska? Pronikavé, poučné, skvěle napsané eseje slavného novináře deníku New York Times Michaela Kimmelmana vyšly v češtině u Knihy Zlín pod názvem Mistrovské dílo náhody. Četba o lidech, pro něž se „umění stalo útočištěm před životem“, je čistá radost!
|
Zdroj: Archív
Michal Horáček před časem zveřejnil svůj nápad uspořádat v Roudnici nad Labem, kde žije, v posledním květnovém týdnu nový festival Písně s příběhem. Protože však nejčastější reakce, s níž se setkával, byla, že jde jistě o aktivitu vzniklou jen kvůli jeho prezidentské kandidatuře, rozhodl se první ročník odložit až na rok 2018. „Tato akce byla totiž plánována jako zcela apolitická,“ píše na webu festivalu, „bohužel v současné, stále vyhrocenější situaci na politické scéně bychom striktní oddělení akce od politické kampaně udrželi jen stěží.“
|
Zdroj: Archív
Hudebních festivalů je dnes v Česku jak naseto, až to hezké není. Ale kde ta tradice začíná? Dost možná právě jednoho květnového týdne v Karlových Varech na Přehlídce jazzové hudby. Protože vícedenní přehlídku takového ražení československá pop-music do té doby s největší pravděpodobností nezažila. Akce, na níž si elita domácího jazzu předávala pódium s jazzmany ze spřátelených zemí, byla ostře sledovaná a nakonec se řešila až na ÚV KSČ. Přispěla k tomu i recenze v Rudém právu, kterou napsal Dušan Havlíček, zloduch české pop-music let padesátých a raných šedesátých (dodejme ale, že to byla jen jedna z mnoha tváří tohoto muže podivuhodného osudu). Není divu, že další rok se akce nekonala: přesto však byly ve Varech položeny základy čehosi trvalejšího.
|
Zdroj: Archív
Televize ABC oznámila, že 7. února 2018 odvysílá muzikál, jenž bude o legendárním časopisu Rolling Stone. Show nazvaná podle výročí Rolling Stone 50 by měla být poskládána z „kombinace koncertních čísel, krátkých filmů, přímo na jevišti ztvárněných kultovních okamžiků z historie časopisu a dosud neviděných hudebních dvojic“.
|
Zdroj: Archív
Věta Miloše Zemana, že novinářů je mnoho a je třeba je likvidovat, i poznámka Vladimira Putina, že je stačí omezovat (nejlépe kulkou nebo plutoniem), jsou známé. Faktem je, že novinářů, kteří byli zlikvidováni při výkonu své práce, přibývá, a i když Evropa se zatím jeví jako poměrně civilizovaná oblast, přituhuje. Třeba hned za Bosporem, v Turecku, o tom vědí své (#freeTurkeyMedia) a v Mexiku, odkud je náš obrázek, je to opravdu drsné. Ano, pero je zbraň, ale mělo by se proti ní bojovat stejnou zbraní. Jinak to není fér. Kresba Jayme Sifuentes.
|
Zdroj: Archív
Zavřít