Ve stopách legend módy

1/10
Přehled fotografií
Zavřít
  • IKONICKÁ RECYKLACE  v plné parádě: Studentky z UMPRUM představují své modely, které už teď obdivuje svět
    IKONICKÁ RECYKLACE v plné parádě: Studentky z UMPRUM představují své modely, které už teď obdivuje svět | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Lenka Vacková a její barvami hýřící pokračování módních nápadů avantgardního kouzelníka Jeana-Paula Gaultiera. Barevné provedení a střihy si vypůjčila z křesťanských obrazů a ikon: „Inspirace starými ikonami užívám jako kontrast k dnešním módním ,ikonám‘, honbě za trendy a konzumem. Proto ta špekatá, překonzumovaná forma – chci se vyhranit proti dnešní obsesi módními značkami a tričky nadměrných velikostí.“
    Lenka Vacková a její barvami hýřící pokračování módních nápadů avantgardního kouzelníka Jeana-Paula Gaultiera. Barevné provedení a střihy si vypůjčila z křesťanských obrazů a ikon: „Inspirace starými ikonami užívám jako kontrast k dnešním módním ,ikonám‘, honbě za trendy a konzumem. Proto ta špekatá, překonzumovaná forma – chci se vyhranit proti dnešní obsesi módními značkami a tričky nadměrných velikostí.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Alena Jakubová  má na sobě „svého Helmuta Langa“: „Pokusila jsem se propojit Langův strohý realismus, pro mě plný tajemství, s něčím podobně nerozšifrovatelným – se slovanskou mytologií – a dosáhnout tak lehce nadlidského zjevu,“ říká frekventantka druhého ročníku bakalářského studia. Pro inspiraci si stejně jako ostatní kolegyně pouštěla přehlídky „svého“ návrháře, kromě jeho díla studovala i jeho život a využila i jeho konkrétní modely, které studentům iniciátorka projektu Elisabeth Längle věnovala.
    Alena Jakubová má na sobě „svého Helmuta Langa“: „Pokusila jsem se propojit Langův strohý realismus, pro mě plný tajemství, s něčím podobně nerozšifrovatelným – se slovanskou mytologií – a dosáhnout tak lehce nadlidského zjevu,“ říká frekventantka druhého ročníku bakalářského studia. Pro inspiraci si stejně jako ostatní kolegyně pouštěla přehlídky „svého“ návrháře, kromě jeho díla studovala i jeho život a využila i jeho konkrétní modely, které studentům iniciátorka projektu Elisabeth Längle věnovala. | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Kateřina  Plamitzerová  a její verze romantického, lehounkého stylu Romea Gigliho. „Tento slavný návrhář přelomu osmdesátých a devadesátých let je dnes téměř zapomenutý. Gigli se inspiroval hlavně historií, uměním nebo exotickými kouty světa; dokázal svými oděvy vyprávět příběhy, což jsem pojala jako příležitost přidat svou část příběhu. Svou práci jsem založila na knize Ženy, které běhaly s vlky, jež zkoumá archetyp divoké ženy ve starých příbězích a pohádkách různých kultur.“
    Kateřina Plamitzerová a její verze romantického, lehounkého stylu Romea Gigliho. „Tento slavný návrhář přelomu osmdesátých a devadesátých let je dnes téměř zapomenutý. Gigli se inspiroval hlavně historií, uměním nebo exotickými kouty světa; dokázal svými oděvy vyprávět příběhy, což jsem pojala jako příležitost přidat svou část příběhu. Svou práci jsem založila na knize Ženy, které běhaly s vlky, jež zkoumá archetyp divoké ženy ve starých příbězích a pohádkách různých kultur.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Michaela Čapková zrecyklovala japonského avantgardistu a mistra vysoké krejčoviny Jódžiho Jamamota, jeho důraz na kvalitu materiálu a jeho myšlenku, že černá má tisíce odstínů: „Propojila jsem pánský pracovní oděv z téměř sto let starých snímků německého fotografa Augusta Sandera a typicky českou tkaninu kanafas, která byla původně užívána na závěsy a peřiny v českých chalupách a sukně zvané kanafasky. V kontrastu s kanafasem jsem v této pánské kolekci použila taft, technickou tkaninu a kůži.“
    Michaela Čapková zrecyklovala japonského avantgardistu a mistra vysoké krejčoviny Jódžiho Jamamota, jeho důraz na kvalitu materiálu a jeho myšlenku, že černá má tisíce odstínů: „Propojila jsem pánský pracovní oděv z téměř sto let starých snímků německého fotografa Augusta Sandera a typicky českou tkaninu kanafas, která byla původně užívána na závěsy a peřiny v českých chalupách a sukně zvané kanafasky. V kontrastu s kanafasem jsem v této pánské kolekci použila taft, technickou tkaninu a kůži.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Daniela Pešková  Vycházející hvězda ateliéru už letos představila dvě své kolekce (podzim/zima 2015 a jaro/léto 2016) v rámci prestižního Merce­des-Benz Prague Fashion Weekendu. Do svého pojetí luxusní francouzské značky Céline zabudovala vjemy a vzpomínky na dětství u babičky: „Používala jsem střihy z babiččiných křesel, takzvaných ušáků, v nichž jsem se jako malá ráda schovávala. Je možné, aby křesla, která jsou určená na příjemné usazení lidského těla, fungovala i naopak? Aby si je člověk oblékl na sebe, aby ho jemně obepnula a něžně obalila?“
    Daniela Pešková Vycházející hvězda ateliéru už letos představila dvě své kolekce (podzim/zima 2015 a jaro/léto 2016) v rámci prestižního Merce­des-Benz Prague Fashion Weekendu. Do svého pojetí luxusní francouzské značky Céline zabudovala vjemy a vzpomínky na dětství u babičky: „Používala jsem střihy z babiččiných křesel, takzvaných ušáků, v nichž jsem se jako malá ráda schovávala. Je možné, aby křesla, která jsou určená na příjemné usazení lidského těla, fungovala i naopak? Aby si je člověk oblékl na sebe, aby ho jemně obepnula a něžně obalila?“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Anet Jarmoliková ještě podtrhla dynamiku „městského“ labelu DKNY: „Ve svém redesignu značky Donna Karan jsem se snažila obsáhnout její typickou estetiku, respektovat historii, zachovat ducha značky a zároveň vnést svůj originální, svěží podpis.“ 
    Anet Jarmoliková ještě podtrhla dynamiku „městského“ labelu DKNY: „Ve svém redesignu značky Donna Karan jsem se snažila obsáhnout její typickou estetiku, respektovat historii, zachovat ducha značky a zároveň vnést svůj originální, svěží podpis.“ | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Linda Zabilková  se vydala po stopách ideálu současné ženy v očích tvůrců ikonické francouzské značky Yves Saint-Laurent. Ve svých zlatých modelech zkombinovala jeho typický důraz na luxus, vznešenost, opulenci a dramatičnost. „Fascinuje mě, jak Yves Saint-Laurent v sedmdesátých letech definoval současnou moderní ženu a oblékl ji do pánských kalhot, do smokingu. Pokusila jsem se o něco podobného – vytvořila jsem koláže o své vlastní představě moderní ženy; silné ženy, která se neskrývá, ale naopak pozornost přitahuje. Třeba dekorativností svého oděvu, velkorysostí tvarů a ručním zdobením a zlacením.“
    Linda Zabilková se vydala po stopách ideálu současné ženy v očích tvůrců ikonické francouzské značky Yves Saint-Laurent. Ve svých zlatých modelech zkombinovala jeho typický důraz na luxus, vznešenost, opulenci a dramatičnost. „Fascinuje mě, jak Yves Saint-Laurent v sedmdesátých letech definoval současnou moderní ženu a oblékl ji do pánských kalhot, do smokingu. Pokusila jsem se o něco podobného – vytvořila jsem koláže o své vlastní představě moderní ženy; silné ženy, která se neskrývá, ale naopak pozornost přitahuje. Třeba dekorativností svého oděvu, velkorysostí tvarů a ručním zdobením a zlacením.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Barbora Procházková Na Jódžiho Jamamota se kromě Michaely Čapkové vrhla i tato milovnice japonské kultury a estetiky: „Sdílím s ním jisté postoje k dnešní rychlé módě a nikdy nekončícímu trendu. Oblečení ztrácí svou hodnotu a autenticitu, slouží pouze jako prostředek k vydělávání peněz. V tomto projektu jsem se rozhodla zrecyklovat svou kolekci Bohemia z prvního ročníku studia. Módní designéři by mohli alespoň částečně recyklovat své staré kolekce a chovat se ekologicky.“
    Barbora Procházková Na Jódžiho Jamamota se kromě Michaely Čapkové vrhla i tato milovnice japonské kultury a estetiky: „Sdílím s ním jisté postoje k dnešní rychlé módě a nikdy nekončícímu trendu. Oblečení ztrácí svou hodnotu a autenticitu, slouží pouze jako prostředek k vydělávání peněz. V tomto projektu jsem se rozhodla zrecyklovat svou kolekci Bohemia z prvního ročníku studia. Módní designéři by mohli alespoň částečně recyklovat své staré kolekce a chovat se ekologicky.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
  • Magdaléna Urgelová recyklovala luxusní italskou značku Prada, jednoho z nejvlivnějších hráčů na módním trhu. „Inspiroval mě boj ženy za své postavení, svá práva, za sebe samu. Pro podtrhnutí tohoto tématu jsem si vybrala maskáčový vzor.“
    Magdaléna Urgelová recyklovala luxusní italskou značku Prada, jednoho z nejvlivnějších hráčů na módním trhu. „Inspiroval mě boj ženy za své postavení, svá práva, za sebe samu. Pro podtrhnutí tohoto tématu jsem si vybrala maskáčový vzor.“ | Zdroj: Nguyen Phuong Thao
IKONICKÁ RECYKLACE  v plné parádě: Studentky z UMPRUM představují své modely, které už teď obdivuje svět
Lenka Vacková a její barvami hýřící pokračování módních nápadů avantgardního kouzelníka Jeana-Paula Gaultiera. Barevné provedení a střihy si vypůjčila z křesťanských obrazů a ikon: „Inspirace starými ikonami užívám jako kontrast k dnešním módním ,ikonám‘, honbě za trendy a konzumem. Proto ta špekatá, překonzumovaná forma – chci se vyhranit proti dnešní obsesi módními značkami a tričky nadměrných velikostí.“
Alena Jakubová  má na sobě „svého Helmuta Langa“: „Pokusila jsem se propojit Langův strohý realismus, pro mě plný tajemství, s něčím podobně nerozšifrovatelným – se slovanskou mytologií – a dosáhnout tak lehce nadlidského zjevu,“ říká frekventantka druhého ročníku bakalářského studia. Pro inspiraci si stejně jako ostatní kolegyně pouštěla přehlídky „svého“ návrháře, kromě jeho díla studovala i jeho život a využila i jeho konkrétní modely, které studentům iniciátorka projektu Elisabeth Längle věnovala.
Kateřina  Plamitzerová  a její verze romantického, lehounkého stylu Romea Gigliho. „Tento slavný návrhář přelomu osmdesátých a devadesátých let je dnes téměř zapomenutý. Gigli se inspiroval hlavně historií, uměním nebo exotickými kouty světa; dokázal svými oděvy vyprávět příběhy, což jsem pojala jako příležitost přidat svou část příběhu. Svou práci jsem založila na knize Ženy, které běhaly s vlky, jež zkoumá archetyp divoké ženy ve starých příbězích a pohádkách různých kultur.“
Michaela Čapková zrecyklovala japonského avantgardistu a mistra vysoké krejčoviny Jódžiho Jamamota, jeho důraz na kvalitu materiálu a jeho myšlenku, že černá má tisíce odstínů: „Propojila jsem pánský pracovní oděv z téměř sto let starých snímků německého fotografa Augusta Sandera a typicky českou tkaninu kanafas, která byla původně užívána na závěsy a peřiny v českých chalupách a sukně zvané kanafasky. V kontrastu s kanafasem jsem v této pánské kolekci použila taft, technickou tkaninu a kůži.“
Daniela Pešková  Vycházející hvězda ateliéru už letos představila dvě své kolekce (podzim/zima 2015 a jaro/léto 2016) v rámci prestižního Merce­des-Benz Prague Fashion Weekendu. Do svého pojetí luxusní francouzské značky Céline zabudovala vjemy a vzpomínky na dětství u babičky: „Používala jsem střihy z babiččiných křesel, takzvaných ušáků, v nichž jsem se jako malá ráda schovávala. Je možné, aby křesla, která jsou určená na příjemné usazení lidského těla, fungovala i naopak? Aby si je člověk oblékl na sebe, aby ho jemně obepnula a něžně obalila?“
Anet Jarmoliková ještě podtrhla dynamiku „městského“ labelu DKNY: „Ve svém redesignu značky Donna Karan jsem se snažila obsáhnout její typickou estetiku, respektovat historii, zachovat ducha značky a zároveň vnést svůj originální, svěží podpis.“ 
Linda Zabilková  se vydala po stopách ideálu současné ženy v očích tvůrců ikonické francouzské značky Yves Saint-Laurent. Ve svých zlatých modelech zkombinovala jeho typický důraz na luxus, vznešenost, opulenci a dramatičnost. „Fascinuje mě, jak Yves Saint-Laurent v sedmdesátých letech definoval současnou moderní ženu a oblékl ji do pánských kalhot, do smokingu. Pokusila jsem se o něco podobného – vytvořila jsem koláže o své vlastní představě moderní ženy; silné ženy, která se neskrývá, ale naopak pozornost přitahuje. Třeba dekorativností svého oděvu, velkorysostí tvarů a ručním zdobením a zlacením.“
Barbora Procházková Na Jódžiho Jamamota se kromě Michaely Čapkové vrhla i tato milovnice japonské kultury a estetiky: „Sdílím s ním jisté postoje k dnešní rychlé módě a nikdy nekončícímu trendu. Oblečení ztrácí svou hodnotu a autenticitu, slouží pouze jako prostředek k vydělávání peněz. V tomto projektu jsem se rozhodla zrecyklovat svou kolekci Bohemia z prvního ročníku studia. Módní designéři by mohli alespoň částečně recyklovat své staré kolekce a chovat se ekologicky.“
Magdaléna Urgelová recyklovala luxusní italskou značku Prada, jednoho z nejvlivnějších hráčů na módním trhu. „Inspiroval mě boj ženy za své postavení, svá práva, za sebe samu. Pro podtrhnutí tohoto tématu jsem si vybrala maskáčový vzor.“