Zatímco Rusko vyhlašuje, že je "obklíčeno NATO" a po internetu se šíří záhadné mapy, kde jsou americké základny označeny vlaječkami i po celém pobřeží Číny, realita je poněkud jiná. Zatímco žádná země NATO nepodnikla invazi do sousední země a neukradla jí kus území, Rusko rozšiřuje svůj vliv i vojensky. Když pomineme ruské vojáky v Sýrii a na východní Ukrajině, zdá se, že rozmísťuje své jednotky i v Libyi.
Ruské své záměry v Libyii prosazuje podobným stylem jako vždycky. Nevyhlásí žádnou válku, nemluví o tom, ale postaví se skrytě na jednu stranu konfliktu.
Libye je po pádu režimu Muammara Kaddáfího rozdělená a jen část země má v moci mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu. Kreml se ovšem postavil na druhou stranu. Využívá toho, že evropské státy mají dost problémů s uprchlíky z této oblasti a snahy Spojených států se tam moc do ničeho nezaplést.
Odkud pochází tvrzení o ruském angažmá v Libyi? Na první pohled by to mohlo znít podezřele, protože 8. října o tom informoval bulvární britský The Sun, který se odvolává na zdroje z tajných služeb. Jenže informaci potvrzuje i ruský magazín RBC. Reportéři RBC tvrdí, že Moskva přesouvá jednotky do Libye už několik měsíců. Kreml pochopitelně všechno popírá a nikdo od něj snad ani nic jiného nečeká. Rusko nasadilo ve východní Libyii desítky agentů GRU a jednotky Specnaz. Byly založeny dvě vojenské základny a to v Tobruku a Benghází. Aby bylo všechno kryté, využívají se jednotky takzvané Wagnerovy armády. Tu nezaložil žádný Wagner, ale jistý Dmitrij Utkin, který je obdivovatelem německého skladatele Wagnera.
Ovládnout pobřeží
Soukromé vojenské jednotky jsou sice v Rusku nelegální, ale Utkin – Wagner byl viděn i na recepci v Kremlu, kam si Vladimir Putin zve významné vlastence. Wagnerova armáda působila i na východní Ukrajině a v Sýrii. Zajímat se příliš o aktivity Wagnerovy armády není pro novináře bezpečné, jak připomíná server Theatlantic.com. Třeba Maxim Borodin náhle spadl z balkonu v Jekatěrinburgu a Denis Korotkov z Petěrburgu se musí po výhružkách smrtí ukrývat. Tentýž server přináší zprávu o ruském novináři, který se vydával za rekruta Wagnerovy armády a tvrdil, že polovina mužů se v táboře na jihu Ruska připravovala na nasazení v Libyi.
Pokud jde o zbraně, v Libyi byly krom vojáků údajně rozmístěny i střely použitelné proti lodím a protiletecká obrana SS-300.
Jaký by to všechno mělo smysl? Ruský server Meduza.io vidí několik možností. Cílem je po boku bývalého polního maršála Kadddáfího armády Chalífy Haftára, který je v opozici vůči vládě, kontrolovat pobřeží. Mít na místě ozbrojence by mohlo sloužit několika účelům. Jeden může znít konspirativně, totiž umožnit novou uprchlickou vlnu do Evropy, což pochopitelně západním státům přináší problémy a Rusko rádo sáhne po všem, co bude situaci destabilizovat. Obecným cílem může být posílení vlivu Ruska ve Středomoří a kontrola nad libyjskou ropou.
Jde o ceny ropy?
Rusko má svoji ropu, ale to je právě ten problém. Růst těžby libyjské ropy by mohl tlačit dolů ceny na světových trzích, což je opak toho, co Kreml potřebuje. Ropná pole se nacházejí v blízkosti území, která okupuje Haftár. Rusové by také mohli navázat na tradici z Kaddáfího dob, kdy Moskva prodala Libyi zbraně za čtyři miliardy dolarů. Trh je v této části světa slibný.
Moskva uznává oficiální vládu v Tripolisu. Předsedou prezidentské rady je Fayez al-Sarray, který navštěvoval Moskvu, stejně tak ji ale navštěvoval Chalífa Haftár. Je docela možné, že Rusům vyhovuje mít víc želízek v ohni.
Haftár je vůbec pozoruhodná postava. Kdysi pomohl Kaddáfímu dostat se k moci, ale za vojenské operace proti Čadu byl zajat. Skončil v exilu ve Spojených státech a je dokonce americkým občanem. Pak se podílel na Kaddáfího svržení a teď hraje svou vlastní hru. Možná pro ni našel mocného spojence.
