Američtí prezidenti již dlouhá desetiletí udělují posty ambasadorů osobnostem, kterým chtějí poděkovat za dlouholetou službu, která nemá žádnou spojitost s prací velvyslance jako takovou. Výjimkou není ani Stephen King, který – jak zjistil americký Newsweek – byl přímo zapojen do nejznámější americké prezidentské aféry – Watergate.
Podle zjištění Newsweeku to byl právě Stephen King, který se velmi negativně zapsal jako přímý účastník aféry Watergate. Snažil se totiž co nejpečlivěji zakrýt spojení mezi republikánským prezidentem Nixonem a lupiči, kteří byli zatčeni v ústředí Demokratické strany v komplexu Watergate.
Tato „zásluha“ byla vyhodnocena současnou americkou administrativou jako natolik významná, že přinutila americké novináře znovu vytáhnout známou statistiku: zhruba třetina amerických velvyslanců ve světě nemá pražádné diplomatické zkušenosti. Hlavním důvodem, proč se dostali na své místo, jsou jejich předchozí zásluhy s diplomacií ovšem nijak nesouvisející.
V červnu roku 1972 byl King již bývalým agentem FBI. Pracoval tehdy jako pomocník výboru zvaného CREEP, což je zkratka pro anglický název Committee to Re-electh the President. King byl pomocná ruka kampaně prezidenta Nixona. Jeho úkolem bylo sledovat Marthu Mithchellovou, upovídanou manželku ředitele Nixonovy kampaně, tehdy již bývalého vrchního státního zástupce (či návladního) Johna Mitchella. Mitchellová se dozvěděla o nekalých praktikách republikánské kampaně a o svých zjištěních chtěla informovat tisk. Když se to ale pokusila udělat a z hotelového pokoje zavolala místní reportérce, do pokoje vtrhl King, údajně ji povalil na postel a zabránil jí násilím v telefonátu pokračovat.
Tyto události byly popsány u soudu, který řešil v roce 1975 aféru Watergate, Jamesem McCordem, vedoucím kampaně Nixona. Mitchellová byla prý téměř unesena. Jenže v její neprospěch hrála její pověst – byla upovídaná, známá svými nepravdivými historkami a příběh jí málokdo uvěřil. Až po letech se ukázalo, že byl pravdivý.
Skandál, který změnil Ameriku. I tak byla nazývána aféra Watergate, která získala svůj název podle sídla americké Demokratické strany, do níž se vloupali, aby si vyfotografovali některé dokumenty a především aby opravili odposlouchávací zařízení, které zde již několik měsíců bylo. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených, bývalý agent CIA Jim McCord, je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona. Z případu se tak ihned stala záležitost FBI. O dva dny později přišel deník Washington Post s informací, že stopy vedou k lidem z Bílého domu. Takové tvrzení několik měsíců před prezidentskými volbami zavánělo politickým skandálem. Nixonovi muži případ ovšem označili za „třetiřadou vloupačku“ a jakoukoliv propojenost s loupeží důrazně popřeli. Případ byl ale natolik neobvyklý, že ho média už nenechala být.
Nixon je dosud jediným americkým prezidentem, který odstoupil z funkce. Americkou společností kauza silně otřásla – nejen kvůli jisté míře deziluze. Zintenzivněla také role médií, která po kauze pátrala a která jí dávala velké množství prostoru.
