Německá kampaň před volbami, které se odehrají v neděli 24. září, má i jednu paradoxní tvář. Na mnoha místech země kancléřku Angelu Merkelovou za její podporu uprchlíkům vypískali, její odpůrci křičí, že má „vypadnout“ a že je „zrádkyně národa“. Pozoruhodné je, že kancléřka to zatím snáší s předstíraným klidem a že všechny průzkumy a odhady věští její velké vítězství.
Podle německých médií například Merkelová zažila ve středu patrně vůbec nejhorší den kampaně, když ji v saském Torgau a braniborském Finsterwalde její odpůrci hlasitě vypískali. Jak je ale Merkelové zvykem (proto ji pořád mnoho Němců volí), je mimořádně houževnatá, tvrdohlavá a svým způsobem i odvážná.
Přes kravál, který její odpůrci na některých místech způsobují, vždy dokončí své projevy a pořád opakuje, že „křik není řešením“. To v jejich odpůrcích někdy vyvolává ještě větší agresivitu.
Přímo v Torgau se Merkelová obrátila i k protestujícím a řekla jim, že „v jiných zemích by byli lidé rádi, kdyby mohli demonstrovat za tak demokratických podmínek. A proto můžeme být vděční, že dnes v Německu máme demokracii a svobodné volby. Jiné národy o tom jen sní,“ prohlásila.
Minulý týden v Heidelbergu zase na Merkelovou na pódiu letěla dvě rajčata a jedno ji trefilo do boku. Ani to s ní nijak „nezamávalo“.
Tento čtvrtek pak kancléřka Redaktionsnetzwerks Deutschland řekla, že je pro ni důležité chodit i na místa, kde nebude pozitivně přijata. „Chci povzbudit lidi, kteří mě podporují, vážím si jejich odvahy čelit nenávisti,“ vysvětlovala.
Zatímco především podporovatelé Alternativy pro Německo (AfD) na Merkelovou pískají, tak ona si drží podle průzkumů jasné prvenství v preferencích a bude téměř jistě zvolena opět do funkce německé kancléřky.
Poslední tři průzkumy ze září věští její CDU/CSU jednoznačné vítězství. Agentura GMS ji předpověděla zisk 38 procent, Infratest dimap ji připsal 37 procent a agentura YouGov 34 procent. Druhá sociálnědemokratická SPD osciluje v posledních týdnech mezi 21 až 25 procenta. Mohla by tak pokračovat i současná vládní koalice těchto stran.
Na třetí místo se ale dostala antiuprchlická a k Evropské unii velmi kritická Alternativa pro Německo. Ta by měla dostat podle odhadů kolem 11-13 procent. Někteří politologové ale tvrdí, že část Němců se pořád k podpoře AfD nechce veřejně přiznat a že tato strana by mohla mít až 15 procent.
Do Bundestagu (Německý spolkový sněm) míří také levicová Die Linke, Zelení a liberální FDP. Teoreticky by i s ní mohla Merkelová vytvořit vládní koalici, ale zatím není jasné, zda by k tomu měla dostatek zákonodárců.
