Rada hlavního města Chorvatska v noci na pátek rozhodla o přejmenování náměstí Josipe Broze Tita. Jedno z ústředních prostranství města ponese nově název Náměstí Chorvatské republiky. Tito představuje v následnických zemí bývalé Jugoslávie dodnes vysoce kontroverzní postavu. Podporu pro změnu jména hlavního záhřebského náměstí získal návrh v době, kdy ve Spojených státech vrcholí spor o budoucnost památníků konfederačních generálů a vojáků.
Členové rady, jež návrh na přejmenování náměstí podpořili, argumentovali především Titovou rolí v poválečném vývoji Jugoslávie. Odpůrci Titova kultu osobnosti se dlouhodobě ohánějí půl miliónem mrtvých, jež měli přijít o život v průběhu komunistické diktatury. Odpůrci návrhu spolu s velkou částí Chorvatů považují toto číslo za přehnané. Tito je pro ně především hrdinou antifašistického odboje za druhé světové války.
Hlasování provázela podle očekávání bouřlivá diskuze. Přejmenování podpořil také primátor Záhřebu Milan Bandić, jenž byl v červnu do čela města zvolen již pošesté. V minulosti ovšem podporoval bývalý člen Komunistické strany Jugoslávie vyhlášení referenda, které mělo o případné změně názvu náměstí rozhodnout. Výměnou za podporu při vyjednávání o podobě současné městské koalice však přistoupil na požadavek pravice o přímém hlasování Rady.
Hlavním navrhovatelem přejmenování byl Zlatko Hasenbegović, historik a bývalý ministr kultury v pravicové vládě Tihomira Oreškoviće. Kontroverzní politik je částí Chorvatů obviňován ze sympatií k Ustašovcům. K tématu role antifašismu v chorvatské identitě v minulosti prohlásil: „Pojem antifašismus může být zneužit různými způsoby. Stalin, Tito, Polpot, ale také americký generál Patton byli antifašisté. Všichni vědí, že se jedná o velmi rozdílné osoby. V Chorvatsku je abstraktní pojem antifašismu bytostně svázán s konkrétním komunistickým diktátorským dědictvím.“ Pravice jinými slovy odmítá Titův odkaz nadále relativizovat.
Z Chorvatska se však také ozývají hlasy, které připomínají, že obdobné kauzy zbytečně odvádějí pozornost od současných problémů státu. Ekonomika se od pomyslného dna odlepila teprve nedávno. Nezaměstnanost se drží okolo 15 % a zadlužení státu dosahuje 84 % HDP.
