Venezuelský socialistický prezident Nicolás Maduro v televizním projevu prohlásil, že armáda v neděli odrazila "teroristický útok" proti vojenské základně na severu země, kde podle něj dva útočníci byli zabiti a osm zajato. Boj podle něj trval okolo tří hodin. Zajat byl důstojník-dezertér a sedm civilistů; všichni podle prezidenta poskytují vyšetřovatelům informace.
V kasárnách na předměstí třetího největšího města země Valencie, které leží asi 180 kilometrů na západ od Caracasu, skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána v neděli vyhlásila rebelii proti vládě prezidenta Madura. Vzpouru ale vláda potlačila.
"Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura," uvedl lídr skupiny, kapitán Juan Caguaripano v prohlášením zveřejněném na sociálních sítích. Se skupinou asi dvaceti ozbrojenců v uniformách za zády dodal, že cílem vzpoury je obnovení ústavního pořádku s cílem zachránit zemi před naprostým zničením.
Místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello po zveřejnění videa oznámil, že ve Valencii došlo k "teroristickému útoku" na kasárna. Posléze uvedl, že vzpoura "teroristů" v Naguanagua, která tvoří s Valencií městskou aglomeraci, byla potlačena. Úřady později oznámily, že zemřel jeden člověk a druhý byl vážně zraněn. Z Madurova televizního projevu vyplynulo, že o život přišli dva civilisté.
Situace na místě podle reportéra agentury AFP zůstává napjatá, kasárna střeží obrněná vozidla a ozbrojené hlídky i přelétající vrtulníky.
V okolí města desítky demonstrantů postavily barikády, ale rozehnali je příslušníci Národní gardy za pomoci slzného plynu a gumových projektilů.
Ministr obrany Vladimir Padrino uvedl, že zajatci se doznali, že je zverbovali "stoupenci krajní pravice, kteří jsou ve styku s cizími vládami". Potvrdil také, že bezpečnostní síly stále pátrají po "části skupiny, které se podařilo zmocnit se několika zbraní".
Generál Jesús Suarez Chourio, který velí ozbrojeným silám, prohlásil, že operaci "financovala pravice, financovalo ji severoamerické impérium", tedy Spojené státy.
Místopředseda vládní strany Cabello na twitteru ujistil, že u vojenských jednotek v zemi "vládne naprosto normální situace".
Silná venezuelská armáda představuje hlavní oporu režimu a až dosud zůstává hluchá k výzvám opozice, aby se k ní přidala, poznamenala agentura AFP.
Španělský list El País napsal, že na kapitána Caguaripana je od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura.
Kapitán v prohlášení vyzval všechny vojáky a policisty země, aby se připojili k jeho skupině, která podporuje parlament. Ten vzešel z voleb v prosinci 2015 a většinu v něm má opozice. Práci poslanců ale od té doby blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi.
Vzpoura přišla den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.
Ve Venezuele už od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Demonstrace, proti nimž tvrdě zasahuje policie, si vyžádaly už 125 obětí. Asi 4500 lidí bylo od začátku protestů zatčeno, tisícovka z nich zůstává ve vazbě.
