Saúdská Arábie je připravena vyslat pozemní vojsko do syrských bojů, čeká prý na souhlas partnerů z mezinárodní aliance. A možná ji v tom podpoří i turecká armáda. Rusko z toho nemá radost.
„Království je připraveno podílet se na jakýchkoli pozemních operacích v Sýrii, které by mohla koalice akceptovat,“ prohlásil mluvčí armády v rozhovoru pro televizi al-Arabíja. Koalice západních a arabských zemí dosud nasadila jen letectvo, potažmo zvláštní jednotky. O pozemních akcích už se hovoří delší dobu, informované zdroje deníku Guardian však potvrzují, že nyní nejde jen o televizní řečnění.
Postavení Saúdské Arábie v celém tom blízkovýchodním zmatku je dost ambivalentní. Monarchii dominuje silně konzervativní proud wahhábitů, k nimž nemají zas tak daleko džihádistické ideologie Islámského státu či al-Ká’idy; a z bohatých monarchií Zálivu chodí teroristům nemálo peněz. Ale Rijád se s nimi snaží vypořádat a džihádisté to vracejí, na saúdském území podnikli řadu útoků.
Neklidné Rusko
Jenže toho podporuje také Rusko, které sice prohlašuje, že mu pomáhá proti Islámskému státu, ale bombarduje hlavně Asadovy oponenty, které západ považuje za spojence. Proto se Moskvě případná turecká intervence nezamlouvá.
Vztahy mezi Ruskem a spojenci se výrazně zhoršily – i kvůli ofenzívě Asadovy armády u Aleppa, druhé největší syrské metropole, kterou se režim, podporován masivním ruským bombardováním centra města, snaží dobýt zpět. Vztahy byly už tak napjaté kvůli ruské akci v Sýrii a narušování tureckého aliančního vzdušného prostoru ruskými stíhacími bombardéry. Včera Američané a Francouzi ruskou pomoc Asadovi ostře kritizovali a humanitární krizi v Sýrii připsali na vrub Putinovy syrské politiky.
Jedinou zemí, která do syrských bojů posílá regulérní pozemní jednotky, je zatím Írán. Turci už nicméně tanky do Sýrie jednou poslali. Nejednalo se ovšem o přímý boj, nýbrž o zabezpečení jejich enklávy, hrobky šáha Sulajmána.
